Alois Eliáš: Porovnání verzí

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (naimportována 1 revize)
Řádek 1: Řádek 1:
29.9.1890 Praha
+
29. 9. 1890 Praha
 
+
19. 6. 1942 Praha
19.6.1942 Praha
+
Popraven Němci na střelnici v Kobylisích
 
 
Popraven Němci na střelnici v Kobylisích,
 
 
 
 
urna s popelem byla uložena v domě 1447 v Fetrovské ul.
 
urna s popelem byla uložena v domě 1447 v Fetrovské ul.
 
+
PD s bystou, B. Kafka 1947
PD s bystou,B.Kafka 1947
 
 
 
 
Makarenkova 435/51
 
Makarenkova 435/51
  
 +
'''Český generál, legionář, ministerský předseda protektorátní vlády od dubna 1939. Pracoval v protifašistickém odboji. Odsouzen k smrti a popraven po atentátu na říšského protektora Heydricha.'''
  
'''Český generál,legionář,ministerský předseda protektorátní vlády od dubna 1939.Pracoval v protifašistickém odboji.Odsouzen k smrti a popraven po atentátu na říšského protektora Heydricha.'''
+
„Nevezmu-li to, dostanou se tam lumpové, vezmu-li to, oprátka mne nemine.“ - Eliáš před svým jmenováním předsedou protektorátní vlády
 
 
 
 
''"Nevezmu-li to,dostanou se tam lumpové,vezmu-li to, oprátka mne nemine".''
 
Eliáš před svým jmenováním předsedou protektorátní vlády
 
 
 
 
 
Kolem 28.června 1914,kdy Srbové oplatili Rakousku anexi své země
 
atentátem na následníka trůnu Ferdinanda d´Éste,mu v aule pražského vyso-
 
kého učení technického předávali inženýrský diplom.Nestačil si odpoči-
 
nout,volně vydýchnout a císař Franz Josef I. vydal 29.července manifest
 
"Mým národům" a za dva dni vyhlásil všeobecnou mobilizaci.Eliáš vyrazil
 
s prvním ešalonem do války se Srbskem.Týž rok se v Evropě mezi vládci ro-
 
zehraly válečné šachy,kdo s kým a proti komu.Za pár měsíců už hřměla Evro-
 
pou děla 36.států,jejichž generalita navlékla sotva odrostému mládí,aby
 
čestně padlo za císaře pána a jeho rodinu.
 
  
Roštěkaly se povely,zbraně,hořely domy,pole a crčela mladá krev,jež
 
neokusila slasti dslasti života.Nevrátilo za čtyři roky na 10 milionů pad-
 
lých,vrátilo se na 20 milionů mrzáků a zázemí umíralo hlady.
 
  
Eliáš čekal jen na okamžik,když přeběhne k Rusům.Dne 20.srpna 1914
+
Jen několik let předtím, než Srbové oplatili Rakousku anexi své země atentátem na následníka trůnu F. d’Este, mu v aule pražského vysokého učení technického předávali inženýrský diplom (1911). Nestačil volně vydechnout a císař Franz Josef I. vydal 28. 7. 1914 manifest „Mým národům“ a dva dny nato vyhlásil všeobecnou mobilizaci. Eliáš vyrazil s prvním ešalonem do války se Srbskem. Týž rok se v Evropě mezi vládci rozehrály válečné šachy, kdo s kým a proti komu. Za pár měsíců už hřměla Evropou děla 36 států, jejichž generalita navlékla sotva odrostlému mládí, aby čestně padlo za císaře pána a jeho rodinu. Rozštěkaly se povely, rozezněly se zbraně, domy a pole hořely a crčela mladá krev, jež neokusila slasti života.
se v USA sešel "Čecho-americký výbor pro podporu českého národa" a v týž
 
den Rusko svolilo Čechům ustavit na svém území "Českou družinu",jež pod
 
ruským velením bojovalo v Haliči.Eliáš po přeběhnutí v Haliči k Rusům
 
do zajetí čekali všiíchni dlouho,než se zformovaly ze zajatců na Rusi od-
 
díly českých vojsk.Od 13.ledna 1916 začal na Rusi působit "Československý
 
střelecký pluk č.l" a začaly se formovat vojska.A pak ještě trvalo dlou-
 
ho,než se na Rusi zformovaly české legie,jež po četných bitvách na stra-
 
ně ruských "socialistů" (eserů) se utkávaly s Rudou armádou.
 
  
Eliáš absolvoval velitelský kurs,pak jej odveleli do Francie,kde pro-
+
Eliáš čekal jen na okamžik, když přeběhne k Rusům. Dne 20. 8. 1914 se v USA sešel „Českoamerický výbor pro osamostatnění a pomoc českému národu“. V týž den Rusko svolilo Čechům ustavit na svém území „Českou družinu“, jež pod ruským velením gen. Dimitrijeva bojovala v Haliči. Po přeběhnutí v Haliči k Rusům do zajetí čekali všichni dlouho, než se zformovaly ze zajatců na Rusi oddíly českých vojsk. Od 13. 1. 1916 začal na Rusi působit „1. československý střelecký pluk“ a začala se formovat vojska. Pak ještě trvalo dlouho, než se na Rusi zformovaly české legie, jež se po četných bitvách na straně ruských „socialistů“ (eserů) utkávaly s Rudou armádou.
šel vojenským školením i anabazí bitev a z první světové války přijel domů
 
v roce 1919 v hodnosti kapitána a zůstal v armádě ČSR natrvalo.
 
  
Ministr zahraničí dr.E.Beneš si jej vřadil do svého diplomatického
+
Eliáš absolvoval velitelský kurs, a pak jej odveleli do Francie, kde prošel vojenským školením i anabází bitev. Z první světové války přijel domů v roce 1919 v hodnosti štábního kapitána pěchoty v záloze.
týmu k jednání o Vesaillské mírové smlouvě,jež byla podepsána 18.6.1919.
 
Podle 14.Wilsonových tézí volili národy Rakousko-Uherska,jemuž se říkalo
 
"žalář národů" samostatnost a v Evropě vzniklo několik nových států.Jenže
 
vytyčit hraniční čáry mezi novými státy to neproběhlo bez konfliktů a armá-
 
da nové ČSR musila realizovat hraniční dohody i vojensky s Poláky na Těšín-
 
ska a Hlučínska,se Maďary na Slovensku,ba i na Zakarpatské Ukrajině.
 
  
Eliášovi v roce 1920 táhlo k třicítce a mohlo se říci,že byl nejen
+
Ministr zahraničí dr. E. Beneš jej zařadil do svého diplomatického týmu k jednání o Versailleské mírové smlouvě, jež byla podepsána 18. 6. 1919. Podle 14 Wilsonových tezí volili národy Rakousko-Uherska, jemuž se říkalo „žalář národů“, samostatnost a v Evropě vzniklo několik nových států. Jenže vytyčit hraniční čáry mezi novými státy, to neproběhlo bez konfliktů a armáda nové ČSR musela realizovat hraniční dohody i vojensky. S Poláky na Těšínsku a Hlučínsku, s Maďary na Slovensku, ba i na Zakarpatské Ukrajině.
výtečným vojákem,ale i diplomatem.V letech 1919-1921 sloužil v Čáslavi ja-
 
ko velitel 21.pěšího pluku a pak jej poslali na dvouletou válečnou školu
 
do Paříži a v třiatřicíti jej vřadili do velitelských funkcí.V roce 1928
 
se už s ním počítalo v mobilizačním oddělení hlavního štábu čs.armády.Jen-
 
že život v mladém státě byl plný afér a bojů s ambiciozními generály.Nej-
 
větší aféra vybuchla s legionářským generále Gajdou,který v roce 1926 za-
 
ložil Národní obec fašistickou a napadal Masaryka i Beneše způsobem odpoví-
 
dajícím politice své strany.I spisovatel Antal Stašek musel vystoupit
 
na obranu Masaryka a Eliáš měl ve vojenských kruzích rovněž nemalé starosti.
 
  
Byl vysokým důstojníkem,zkušeným diplomatem,povahově rozvážný,vzdě-
+
Eliášovi v roce 1920 táhlo k třicítce a mohlo by se říci, že byl nejen výtečným vojákem, ale i diplomatem. V letech 1919-1921 sloužil v Čáslavi jako velitel 21. pěšího pluku, pak dva roky studoval na Vysoké válečné škole ve Francii a po návratu se vypracoval z podplukovníka až na brigádního generála. V roce 1928 se už s ním počítalo v mobilizačním oddělení hlavního štábu čs. armády. Jenže život v mladém státě byl plný afér a bojů s ambiciozními generály. Největší aféra vybuchla s legionářským generálem Gajdou, který v roce 1926 založil Národní obec fašistickou a napadal Masaryka i Beneše způsobem odpovídajícím politice své strany. I spisovatel Antal Stašek musel vystoupit na obranu Masaryka a Eliáš měl ve vojenských kruzích rovněž nemalé starosti.
lanýa a energický.Obsadil křeslo druhého zástupce náčelníka hlavního štábu
 
v roce 1931.Pak jej jmenovali velitelem pěší brigády v Litoměřicích,
 
kde se už zjitřovaly nacionální třenice Čechů se sudetskými Němci,dozníval
 
hlad z následků světové hospodářské krize,po němž se slibem práce,proti-
 
židovskou propagandou a vizí nordické vůdčí rasy ve světě vyšplhal k moci
 
Hitler.
 
  
Eliáš už poznal v Litoměřicích ozvěny Hitlerovy propagandy,když byl
+
Byl vysokým důstojníkem, zkušeným diplomatem, povahově rozvážný, vzdělaný a energický. Obsadil křeslo druhého zástupce náčelníka hlavního štábu už v roce 1931. V roce 1933 jej jmenovali velitelem pěší brigády v Chomutově a o pár měsíců později velitelem 3. divize v Litoměřicích. To už se zjitřovaly nacionální třenice Čechů se sudetskými Němci, dozníval hlad z následků světové hospodářské krize, po níž se slibem práce, protižidovskou propagandou a vizí nordické vůdčí rasy ve světě vyšplhal k moci Hitler.
vcelitelem do roku 1933 velitelem.Zanedlouho Henleinova sudetská naciona-
 
listická strana získala ve volbách 1935 přes 90% hlasů.Byl to on,kdo na-
 
hlédl do blízké bucousnoti a přišel s návrhem zbudovat v Sudetech pevnost-
 
ní obranný val.Když byů dva roky jako divizní generál V.armádního sboru
 
v Trenčíně,jednal s vojenskou delegací SSSR.Ukázalo,že sovětské a česko-
 
slovenské zkušenosti s Německem jsou shodné a Eliášův návrh na pevnostní
 
val je prozíravý.
 
  
A pak už šla Hitlerova expanze podle přesného programu.Ve Španělsku
+
Eliáš v Litoměřicích poznal ozvěny Hitlerovy propagandy, když byl velitelem. Zanedlouho Henleinova Sudetoněmecká strana získala ve volbách (1935) přes 90 % hlasů. Byl to on, kdo nahlédl do blízké budoucnosti a přišel s návrhem zbudovat v Sudetech pevnostní obranný val. Když byl dva roky jako divizní generál V. sboru v Trenčíně, jednal s vojenskou delegací SSSR. Ukázalo se, že sovětské a československé zkušenosti s Německem jsou shodné a Eliášův návrh na pevnostní val je prozíravý.
zardousili s fašistou Mussolinnim demokratickou vládu ve Španělsku nasto-
 
lením diktatury gen.Franca.Pak následovaly události podle Hitlerova pro-
 
gramu: 11.-12.3.1938 Německo provedlo "anšlus" (násilné připojení) Rakou-
 
ska k Německu,jenže většina Rakušanů jej vítala.A 29.září 1938 Mussolini,
 
Hitler,francouzský Daladiér a Angličan Chamberlain podepsalI bez účasti
 
ČSR v Mnichově dohodu o Hitlerově "anšlusu" československých Sudet a nako-
 
nec celého území.Jenže Hitler už 5.března 1938 podepsal tajný plán "Fal
 
Grun",čili přepadení Československa.
 
  
Eliáš tušil věcně a správně.Volal Republiku do zbraně.Po Mnichovu
+
Pak už šla Hitlerova expanze podle přesného programu. Ve Španělsku s fašistou Mussolinim zardousili demokratickou vládu ve nastolením diktatury gen. Franca. Následovaly události podle Hitlerova programu, tedy 11.-12. 3. 1938 Německo provedlo „anšlus“ (násilné připojení) Rakouska k Německu (jenže většina Rakušanů jej vítala). Dne 29. 9. 1938 Mussolini, Hitler, Francouz Daladier a Angličan Chamberlain podepsali bez účasti ČSR v Mnichově dohodu o Hitlerově „anšlusu“ československých Sudet a nakonec celého území. Jenže Hitler už 5. 3. 1938 podepsal tajný plán „Fall Grün“, čili přepadení Československa.
jej převeleli do Prahy a jmenovali do vedoucí funkce na ministerstvu obra-
 
ny ve vládě generála Syrového a po půl roce vzrušených dní,kdy se chysta-
 
lo rozbití ČSR,se Eliáš stal v nové Beranově vládě ministrem dopravy a
 
v Radě obrany republiky.Za hranicemi už stála německá vojska a Eliáš varo-
 
val Berana,aby alespoň nepřipustil odtržení Slovenska.Němci obsadili Repu-
 
bliku 15.března 1939,27.dubna 1939 jmenovali prezidentem JUDr.Háchu a mini-
 
sterským předsedou okleštěné a okupované země se stal generál Eliáš.Jeho
 
přítel gen.Rytíř vzpomínal na Eliášova slova:"Nevezmu-li to,dostanou se
 
tam lumpové,vezmu-li to,oprátka mne nemine." Od samého začátku spolupraco-
 
val s prezidentem Benešem v Anglii a pracoval v radě starších ilegální
 
organizace "Obrana národa".Přitom hrál loyálnost k německé moci.Vyjednával
 
s vedením většiny skupin hnutí odporu,ale musel být s legálním Národním
 
souručenstvím.
 
  
 +
Eliáš tušil věcně a správně. Volal republiku do zbraně. Po Mnichovu jej převeleli do Prahy a jmenovali do vedoucí funkce na ministerstvu obrany ve vládě generála Syrového. Po půl roce vzrušených dnů, kdy se chystalo rozbití ČSR, stal se Eliáš v nové Beranově vládě ministrem dopravy a členem Nejvyšší rady obrany státu. Za hranicemi už stála německá vojska a Eliáš varoval Berana, aby alespoň nepřipustil odtržení Slovenska. Němci obsadili republiku 15. 3. 1939. Dne 27. 4. 1939 jmenovali prezidentem JUDr. Háchu a ministerským předsedou okleštěné a okupované země se stal generál Eliáš. Jeho přítel gen. Rytíř vzpomínal na Eliášova slova: „Nevezmu-li to, dostanou se tam lumpové, vezmu-li to, oprátka mne nemine.“ Od samého začátku spolupracoval s prezidentem Benešem v Anglii a pracoval v radě starších ilegální organizace „Obrana národa“. Přitom hrál loajálnost k německé moci. Vyjednával s vedením většiny skupin hnutí odporu, ale musel být s legálním Národním souručenstvím.
  
Němci Eliáše sledovali od podzimu 1939 a v dubnu 1940 se dostali
+
Němci Eliáše sledovali od podzimu 1939 a v dubnu 1940 se dostali k jeho spojení s Londýnem. Na podzim 1941 jej zatkli. U výslechů co nemohl zapřít, bral na sebe. V motáku domů prosil ženu za odpuštění a dodal: „Zvítězíme!
k jeho spojení s Londýnem.Na podzim 1941 jej zatkli.U výslechů co nemohl
 
zapřít,bral na sebe.V motáku domů prosil ženu za odpuštění a dodal :
 
"Zvítězíme!"
 

Verze z 23. 5. 2020, 18:08

29. 9. 1890 Praha 19. 6. 1942 Praha Popraven Němci na střelnici v Kobylisích urna s popelem byla uložena v domě 1447 v Fetrovské ul. PD s bystou, B. Kafka 1947 Makarenkova 435/51

Český generál, legionář, ministerský předseda protektorátní vlády od dubna 1939. Pracoval v protifašistickém odboji. Odsouzen k smrti a popraven po atentátu na říšského protektora Heydricha.

„Nevezmu-li to, dostanou se tam lumpové, vezmu-li to, oprátka mne nemine.“ - Eliáš před svým jmenováním předsedou protektorátní vlády


Jen několik let předtím, než Srbové oplatili Rakousku anexi své země atentátem na následníka trůnu F. d’Este, mu v aule pražského vysokého učení technického předávali inženýrský diplom (1911). Nestačil volně vydechnout a císař Franz Josef I. vydal 28. 7. 1914 manifest „Mým národům“ a dva dny nato vyhlásil všeobecnou mobilizaci. Eliáš vyrazil s prvním ešalonem do války se Srbskem. Týž rok se v Evropě mezi vládci rozehrály válečné šachy, kdo s kým a proti komu. Za pár měsíců už hřměla Evropou děla 36 států, jejichž generalita navlékla sotva odrostlému mládí, aby čestně padlo za císaře pána a jeho rodinu. Rozštěkaly se povely, rozezněly se zbraně, domy a pole hořely a crčela mladá krev, jež neokusila slasti života.

Eliáš čekal jen na okamžik, když přeběhne k Rusům. Dne 20. 8. 1914 se v USA sešel „Českoamerický výbor pro osamostatnění a pomoc českému národu“. V týž den Rusko svolilo Čechům ustavit na svém území „Českou družinu“, jež pod ruským velením gen. Dimitrijeva bojovala v Haliči. Po přeběhnutí v Haliči k Rusům do zajetí čekali všichni dlouho, než se zformovaly ze zajatců na Rusi oddíly českých vojsk. Od 13. 1. 1916 začal na Rusi působit „1. československý střelecký pluk“ a začala se formovat vojska. Pak ještě trvalo dlouho, než se na Rusi zformovaly české legie, jež se po četných bitvách na straně ruských „socialistů“ (eserů) utkávaly s Rudou armádou.

Eliáš absolvoval velitelský kurs, a pak jej odveleli do Francie, kde prošel vojenským školením i anabází bitev. Z první světové války přijel domů v roce 1919 v hodnosti štábního kapitána pěchoty v záloze.

Ministr zahraničí dr. E. Beneš jej zařadil do svého diplomatického týmu k jednání o Versailleské mírové smlouvě, jež byla podepsána 18. 6. 1919. Podle 14 Wilsonových tezí volili národy Rakousko-Uherska, jemuž se říkalo „žalář národů“, samostatnost a v Evropě vzniklo několik nových států. Jenže vytyčit hraniční čáry mezi novými státy, to neproběhlo bez konfliktů a armáda nové ČSR musela realizovat hraniční dohody i vojensky. S Poláky na Těšínsku a Hlučínsku, s Maďary na Slovensku, ba i na Zakarpatské Ukrajině.

Eliášovi v roce 1920 táhlo k třicítce a mohlo by se říci, že byl nejen výtečným vojákem, ale i diplomatem. V letech 1919-1921 sloužil v Čáslavi jako velitel 21. pěšího pluku, pak dva roky studoval na Vysoké válečné škole ve Francii a po návratu se vypracoval z podplukovníka až na brigádního generála. V roce 1928 se už s ním počítalo v mobilizačním oddělení hlavního štábu čs. armády. Jenže život v mladém státě byl plný afér a bojů s ambiciozními generály. Největší aféra vybuchla s legionářským generálem Gajdou, který v roce 1926 založil Národní obec fašistickou a napadal Masaryka i Beneše způsobem odpovídajícím politice své strany. I spisovatel Antal Stašek musel vystoupit na obranu Masaryka a Eliáš měl ve vojenských kruzích rovněž nemalé starosti.

Byl vysokým důstojníkem, zkušeným diplomatem, povahově rozvážný, vzdělaný a energický. Obsadil křeslo druhého zástupce náčelníka hlavního štábu už v roce 1931. V roce 1933 jej jmenovali velitelem pěší brigády v Chomutově a o pár měsíců později velitelem 3. divize v Litoměřicích. To už se zjitřovaly nacionální třenice Čechů se sudetskými Němci, dozníval hlad z následků světové hospodářské krize, po níž se slibem práce, protižidovskou propagandou a vizí nordické vůdčí rasy ve světě vyšplhal k moci Hitler.

Eliáš v Litoměřicích poznal ozvěny Hitlerovy propagandy, když byl velitelem. Zanedlouho Henleinova Sudetoněmecká strana získala ve volbách (1935) přes 90 % hlasů. Byl to on, kdo nahlédl do blízké budoucnosti a přišel s návrhem zbudovat v Sudetech pevnostní obranný val. Když byl dva roky jako divizní generál V. sboru v Trenčíně, jednal s vojenskou delegací SSSR. Ukázalo se, že sovětské a československé zkušenosti s Německem jsou shodné a Eliášův návrh na pevnostní val je prozíravý.

Pak už šla Hitlerova expanze podle přesného programu. Ve Španělsku s fašistou Mussolinim zardousili demokratickou vládu ve nastolením diktatury gen. Franca. Následovaly události podle Hitlerova programu, tedy 11.-12. 3. 1938 Německo provedlo „anšlus“ (násilné připojení) Rakouska k Německu (jenže většina Rakušanů jej vítala). Dne 29. 9. 1938 Mussolini, Hitler, Francouz Daladier a Angličan Chamberlain podepsali bez účasti ČSR v Mnichově dohodu o Hitlerově „anšlusu“ československých Sudet a nakonec celého území. Jenže Hitler už 5. 3. 1938 podepsal tajný plán „Fall Grün“, čili přepadení Československa.

Eliáš tušil věcně a správně. Volal republiku do zbraně. Po Mnichovu jej převeleli do Prahy a jmenovali do vedoucí funkce na ministerstvu obrany ve vládě generála Syrového. Po půl roce vzrušených dnů, kdy se chystalo rozbití ČSR, stal se Eliáš v nové Beranově vládě ministrem dopravy a členem Nejvyšší rady obrany státu. Za hranicemi už stála německá vojska a Eliáš varoval Berana, aby alespoň nepřipustil odtržení Slovenska. Němci obsadili republiku 15. 3. 1939. Dne 27. 4. 1939 jmenovali prezidentem JUDr. Háchu a ministerským předsedou okleštěné a okupované země se stal generál Eliáš. Jeho přítel gen. Rytíř vzpomínal na Eliášova slova: „Nevezmu-li to, dostanou se tam lumpové, vezmu-li to, oprátka mne nemine.“ Od samého začátku spolupracoval s prezidentem Benešem v Anglii a pracoval v radě starších ilegální organizace „Obrana národa“. Přitom hrál loajálnost k německé moci. Vyjednával s vedením většiny skupin hnutí odporu, ale musel být s legálním Národním souručenstvím.

Němci Eliáše sledovali od podzimu 1939 a v dubnu 1940 se dostali k jeho spojení s Londýnem. Na podzim 1941 jej zatkli. U výslechů co nemohl zapřít, bral na sebe. V motáku domů prosil ženu za odpuštění a dodal: „Zvítězíme!“