Antonín (Ulrych) Kamenický

Z Pražský pantheon
Verze z 28. 4. 2020, 22:14, kterou vytvořil Tomáš Gardelka (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Český marxistický ekonom. Napsal první populární výklad „Základy marxistické ekonomie“ (1937). Člen protifašistického hnutí 1939-41.
„Dějinný vývoj lidstva probíhá podle společenských zákonů, nezávislých na vůli, úmyslech a vědomí lidí. Tyto zákony jsou určovány způsobem výroby hmotného života, způsobem, který podmiňuje vůbec sociální, politický a duševní vývoj lidstva.“
— A. Ulrych: v úvodu Základu marxistické ekonomie
Narození a úmrtí
  • 29. 7. 1899 (Semechnice u Opočna)
  • 21. 3. 1942 (Mauthausen)
Památníky
Odkazy

V roce 1936 ho vedení Komunistické strany Československa požádalo o napsání stručného přehledu Marxovy ekonomické teorie. Napsal jej brzy a v úvodu poznamenal, že: „Jde vlastně o první pokus o ucelený a soustavný nárys základů marxistické ekonomie. Přihlíží k českým poměrům a nejnovější hospodářské skutečnosti, nechce ulpět - jak se to dosud dělo - jen na popularizaci I. dílu Marxova Kapitálu.“

Kamenického knížku vydal nakladatel Prokop s titulkem: Jan Ulrych „Základy marxistické ekonomie“. Zakrátko byla rozebrána. Při zalistování knížkou z prvního pohledu překvapí její logika učlenění. Koneckonců byla napsána pro lidi denní lopoty, kteří neznají teorii, a ta jim proto musí být vysvětlována na poznatcích jejich běžného života. Ekonomickými pojmy se tu neháže, pojmy se vysvětlují a navíc, není to nějaký výtah z Marxova „Kapitálu“, ale praktická aplikace teorie na současnou ekonomiku světa i ČSR. Nenapsal ji profesorský teoretik, ale vysoce poučený praktik. Jenom německá okupace zabránila druhému vydání, a proto vyšlo jenom vydání v několika exemplářích a ilegálně v době okupace.

Jméno Kamenický se objevilo už v Neumannově „Červnu“ začátkem 20. let, vedle statí Vančury, Seiferta, Hory a Wolkera. Bylo mu dvaadvacet. A pak se objevily jeho překlady ekonomických statí ze švýcarského časopisu „Le réveille“. Brzy překládal i z časopisů německých i anglických a jeho jméno problesklo i v jiných listech. Kamenický začal glosovat ekonomiku mladé republiky, jejíž základy stavěl Rašín. Žádná zvláštnost, ano, jenže přidaná hodnota je v tom, že se mladík musel živit sám a studovat po večerech. Kamenický tudíž nebyl studentem hýčkaným dostatkem.

Otec byl učitelem obecné školy v Opočně, pak v německém Broumově, Dobrušce a brzy zemřel. Syn žil s maminkou a „měšťanku“ dokončil v pražském Karlíně, kam se po otcově smrti přestěhovali. Žili z ruky do úst, jenže velký talent bídou trpí, ale nazaniká. Jan se sám doučil němčinu, naučil se francouzštině, angličtině a ruštině, čili zvládl čtyři jazyky. A při poslíčkování v bance dostudoval gymnázium a pak vystudoval i právnickou fakultu.

Prý byl tichý, pracovitý a málokdo věděl, jak drahý je mu čas. Doslova se „vydřel“ na místo právníka Banky pro obchod a průmysl, ale neztratil přehled o vývoji ekonomické teorie a o ekonomických otázkách, než se dal do studia Marxova díla. Kolegové za ním chodili pro finanční či pracovní radu a on neodmítal. Tím se stal nejmenovaným mluvčím jejich životních zájmů. Šalda by řekl, že byl člověkem „uhlířské víry“, čili vědecky poučené „víry“. Znal např. teorii otce teorie volného trhu Adama Smithe i jeho Etiku, jako regulátora mravnosti. A také si byl vědom Kantovy repliky na volný trh poznámkou, že život musí být svobodný, ale musí být rovněž sociálně snesitelný. Evangeliem mu byla svoboda a lidský život.

Ve 30. letech tichý, precizní úředník banky, advokát a ekonom glosoval příčiny světové hospodářské krize. Psal o její příčině a jejím dopadu na občany ČSR. Když německé okupační úřady převzaly Banku pro obchod a průmysl, Kamenický odešel do Českomoravského svazu pro mléko, tuky a vejce. Ale ještě v době předtuch toho co přijde, se s vydavatelem Prokopem na žádost Komunistické strany ujal napsání knížky, jež nakladatel vydal v roce 1937. Především upozornil na její dobovou účelnost, že ji psal tak, aby nebyla jen teorií, ale i vodítkem po mapě ekonomického dění. Proto je jeho knížka naplněna tolik hmatatelnou konkrétností.

Když chystal s Prokopem 2. vydání, v červnu 1940 byli autor i vydavatel zatčeni gestapem. V ilegalitě ještě vyšla dvě ilegální vydání cyklostylem. Kamenický dodýchal ve vyhlazovacím táboře Mauthausenu.

Našli jste na stránce nedostatek nebo chybu?
Vytvořte si účet a editujte či diskutujte jako na Wikipedii!