Antonín Skřivan

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zakladatel soukromé obchodní školy v Praze. Autor účetnického názvosloví, prvních českých učebnic a účetnické korespondence.
Antonin Skrivan Vilimek.png
Narození a úmrtí
  • 7. 4. 1818 (Krucemburk)
  • 9. 5. 1887 (Praha)
Památníky
Odkazy

V novinách se objevily inzerce tohoto znění: „Na kupeckém učilišti Ant. Skřivana v Růžové ulici 8 nové v Praze začíná se letní běh v hodinách denních dne 3. března a končí se dne 30. září t. r. předměty: kupecké počty, jednoduché účetnictví, kupecký sloh, směnkářství a krasopis. Složitému účetnictví pak se vyučuje hned od 1. října až do vánoc v hodinách denních, neb v hodinách večerních třikrát týdně dle programu. Přednášky mohou se voliti buď jen české nebo jen německé.“ Skřivan ještě dodal, že: „Kupecké vzdělání stává se za nynějšího času velikou potřebou nejen kupci a průmyslníku, ale každému, kdož v jakýchkoliv obchodech s jinými se stýká.“

V těchto letech došlo k prudkému rozvoji průmyslu a hospodářství vůbec a Skřivanova nabídka přes počáteční nedůvěru podnikatale zlákala. Zprvu se přihlásili Němci, kteří v padesátých letech měli v hospodářství velkou převahu. Ale po pádu Bachova absolutistického režimu se na nabídku hlásili o první čeští podnikatele. Skřivan proto zavedl výuku i česky.

Jeho jméno se stávalo populární, protože jeho nabídka byla žhavě potřebná. Prozrazuje to i fakt, že Skřivanovu pamětní desku v Růžové ulici mu odhalil spolek „Merkur“, který sdružoval podnikatele do „Klubu samostatných obchodníků a průmyslníků“.

Skřivan absolvoval gymnázium v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě a v tomto živém historickém městě začala i Skřivanova životní pouť. Pracoval v různých obchodních a průmyslových organizacích a musel si neustále doplňovat odborné vědomosti, jinak by si místo neudržel. Znal němčinu a češtinu, což odpopvídalo potřebě jeho zaměstnavatelů. Aby obstál, musel si cílevědomně po večerech doplňovat odborný rozhled v oboru účetnictví a korespondence.

Brzy se stal v oboru nepostradatelným. V 50. letech byli Češi z politiky vytlačeni a mnozí, např. i známý český poslanec Macháček z Radotína, se dali do hospodářského podnikání. Přijímaly se impulzy ze zahraničí, kam se za poznatky jezdilo, ale brzy ze zahraničí jezdili podnikatelé do Čech. Skřivan přišel se systémem účetnictví právě včas. Přestěhoval se do Prahy a zkoumal „půdu“ pro své účetnictví. Teprve v roce 1856, když uvolňovaly policejní sítě Bachova režimu, si Skřivan troufl otevřít soukromou obchodní školu. Vytušil, že doba hledá znalosti jeho typu, jak řídit podnik hospodářsky. Chod podniku musel mít přesné účetnictví.

Na Skřivanovu nabídku jakési účetnické školy se přihlásilo překvapivě hodně zájemců. Od roku 1860, kdy císař pod tlakem národů po prohrané bitvě u Solferina (24. 6. 1859), vyhlásil tzv. Říjnový diplom, čili příslib ústavnosti, se otevřela i perspektiva hospodářskému podnikání.

Češi se snažili uplatnit češtinu nejen v kultuře, ale i také ekonomice. Skřivan přinesl přesný účetní systém, který sloužil každému podnikateli. Je pochopitelné, že němečtí podnikatelé měli vždy cestu otevřenu a čeští si cestu teprve stavěli. Nějakou dobu to trvalo, než svou školu otevřel.

Zprvu učil oboru na bývalém Amerlingově učilišti Budeč v Žitné ulici. Geniální Amerling zbudoval učiliště na Komenského pansofistickém (vševědném) principu, ale jak napsal později Neruda, předstihl dobu o generace. Skřivanovi zůstala dějinná zásluha, že vložil do tvořícího se českého názvosloví pro různé obory svůj díl - názvosloví účetnické. Od něho pocházejí dodnes používané české termíny v účetnictví a korespondenci. Prosazoval je do života svou školou i články v časopisech a nejvíc ve svých učebnicích: „Nauka o slohu kupeckém“ (1849 a l866), „Počtářství“ (1850), „Obchodní nauka“ (1851), „Směnkářství“ (1851), „Účetnictví jednoduché“ (1864) a „Účetnictví složité“ (1870).

Úspěch činu podmiňuje jeho společenská potřeba. Proto se Skřivanovy účetnické objevy dostaly i do zahraničí. Může se říci, že i to, co je dnes samozřejmé a provádí se dokonalejšími technologiemi, má své kořeny v objevu českého koumáka účetnického systému Skřivana.

Našli jste na stránce nedostatek nebo chybu?
Vytvořte si účet a editujte či diskutujte jako na Wikipedii!