Christian Doppler

Z Pražský pantheon
Verze z 26. 12. 2019, 11:04, kterou vytvořil Tomáš Gardelka (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Christian Johann Doppler ? - Christian Andreas Doppler ?

29.11.1803 Salcburk

17.3.1854 Benátky

Pohřben ve Vídni

PD,1903

Spálená 6/2 (budova soudu od parku)


Rakouský astrofyzik světové proslulosti.V Praze působil dvanáctroků. V roce 1842 zde vydal svou objevitelskou práci "Uber das farbische Licht des Doppelsterne",v níž zformuloval obecně platný "Dopplerův princip".Byl pak profesorem matematiky a mechaniky na hornické akademii v Baňské Šťavnici a ve Vídni.



O jeho uměleckém nadání nebylo pochyb,ale při jedné návštěvě prof. Štampnera z Vídně v otcově umělecko-kamenickém ateliéru slovutný vědec poznamenal: v tom klukovi je také matematický mozek.Umění a věda se nevy- lučují,v obou je velká představivost a tvůrčí hledání.Štampner chlapci patrně učaroval,protože si v devatenácti usmyslel,že půjde za nim do Víd- ně na polytechniku.Jenže bůhví z jakých příčin,za rok byl zpátky doma a studoval soukromně.

Do Vídně se vydal po deseti letech,bylo mu třicet a Doppler už sa- hal po logických hvězdách matematiky několika pozoruhodnými studiemi,takže prof.Hantschl si jej vzal na katedru vyšší matematiky za asistenta.Dopple- rova ctižádost už stála před vidinou profesora a neuvěřitelně po ní tou- žil,jenže před nim stála řada jiných.Ve Vídni bylo příliš mnoho čekatelů a bůhví,kdy by se tu profesury dočkal.

Uvažoval,že odjede do Americe,kde byl velký nedostatek odborníků v nejrůznějších oborech,jenže za moře se mu přecjenom z rodné země nechtě- lo.A snad by se časem i pro cestu za moře rozhodl,byl si vědom,že by tam se svou studií "Beitrag zur theorie der Parallelen" uspěl a jistě by se našla profesura na některé z amerických kateder.

Člověk míní,ale osudy mění,říká se.V roce 1835 mu poslali z minister- stva oznámení,že na stavovské reálce v Praze se uvolnilo místo profesora. Praha sice nebyla Vídní,ale měla nejenom svou neopakovatelnou krásu,ale i skvělé vědce a pražská technika už měla hlavně zásluhou prof.Gerstnera zna- menitou pověst.


Samotná věda je sebezapřením,ale i naplněním,jež nemá hranic.K tomu musel Doppler učit,studovat,připravovat se,chodit do knihoven a mezi vědce. U něho v podnájmu blikala lampička dlouho přes půlnoc.Pražská vědecká obec jej brala už jako vědce a zvala ho mezi sebe.Oceňovala jeho studijní dych- tivost a příspěvky,jež zveřejňoval i v českých vědeckých zprávách.

Doppler si našel podnájem v domě vedle Novoměstské radnice.Měl od- sud blízko na reálku,na techniku i do vědecké společnosti a majitelka do- mu,která byla o čtyři roky mladší,uměla respektovat jeho noční lampičku na pracovním stolu.Neuplynuly ani dva roky a pražská technika mu nabídla suplování na katedře vyšší matematiky a po čtyřech letech ze suplování vzešla nabídka řádné profesury matematiky a praktické geometrie.Dosáhl,co chtěl neuvěřitelně rychle.Jeho vědecká hvězda vzešla na pražském i vídeň- ském nebi vědy.

V lednu 1897 se před starým domem pod Novoměstskou radnicí sešly vědecké hlavy pražské české i německé university i konšele Prahy na ma- lé slavnosti.V kruhu úctyhodných hlav stála skromně devadesátiletá dáma, v níž mladší netušili někdejší Dopplerovu bytnou.Vzpomněla si ke sklon- ku života na svého podnájemníka,jehož jméno svítilo na nebi světové vědy. Psalo se o něm a vešel do učebnic.V úctě k Dopplerově slávě nechala svému podnájemníkovi zasadit do fasády domu pamětní desku s nápisem: "Od roku 1839 do 1842 zde žil a bádal věhlasný astrofyzik Kristián Doppler.Věnovala Anna Natali".

Snad si pamatovala onen okamžik,kdy devětatřicetiletý Doppler udě- lal tečku za svou studií "Uber das Licht des Doppelsterne".Víc krásy je- ho uměnímilovná duše nemohla ani pojmout.Svou studii opublikoval v edici Královskočeské společnosti nauk,třebaže většinu svých studií vydával ve sbornících vídeňké university.

Sotva si oddých z jedné práce,pustil se do oblasti optiky a akustiky. Zkoumal různé jejich vztahy a znovu přišla ona omamná chvíle,jež se může měřit jen se zázrakem.Přišel na souvislosti,jež jsou známy pod názvem "Dop- plerův princip".Když promýšlel tzv.aberaci,čili úchylky hvězd,povšiml si zvláštního jevu.Mezi zřídlem vibrace,např.svítícím nebo zvučícím bodem,a cílem,který vibraci vnímá,čili okem nebo uchem člověka,existuje určitá zá- konitost.Objevil fyzikální pravidlo,jež formuloval takto: když se člověk vzdaluje od zdroje akustických nebo elektromagnetických vln,vnímá nižší kmitočet,a když se ke zdroji přibližuje,vnímá vyšší kmitočet.Na principu této zásady sestrojil speciální optický dálkoměr.

Doppler svým objevem čili principem umožnil astronomii,aby stanovila rychlost stálic nebo galaxií ve vztahu k zemi.Na tomto základě byl se- strojen tzv."Dopplerův navigátor",čili letecký prostředek pro radiona- vigaci.

Doppler v Praze napsal mnohem více studií.V roce 1845 vydal samo- statnou publikaci "Optische Diastemometer".Jenže za dva roky obdržel na- bídku z Baňské Šťavnice.Jmenovali jej baňským radou a profesorem matemati- ky a mechaniky.V Baňské Šťavnici pobyl necelé dva roky,Ve Vídni zemřel prof.Štampfner,takže po něm převzal katedru praktické geometrie.Doppler se stal zároveň prvním ředitelem univerzitního ústavu fyziky.

Zemřel v nedožité padesátce.Skosila jej na cestě v Benátkách nevylé- čitelná tuberkulóza.