Eduard Grégr: Porovnání verzí

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
pantheon>Petronelle
 
m (naimportována 1 revize)
(Žádný rozdíl)

Verze z 26. 12. 2019, 11:04

4.5.1829 Štýr v Rakousku

1.4.1907 Praha

Pohřben na Olšanech


PD společná s J.Grégrem,1999

Slovanský ostrov


Politik a lékař.Od roku 1861 člen českého sněmu,1885 říšské rady, 1891 přisedící zemského výboru.Majitel tiskárny,z níž vycházely Národní listy, Politik, Květy, Národní škola a jiná periodika. Vydával českou a světovou literaturu a jimé knihy.Spoluzakladatel Sokola,Řemeslnické a typografické besedy.


Jeho rodiště v rakouském Štýru bylo jedno z míst,kde otec působil jako geomet.Brzo se vrátili do Březhradu u Hradce a začas trvale zakotvi- li v Nových Dvorech,kde byl otec polesným.Eduard byl o dva roky starší než bratr Julius,oba chodili na gymnasium v Písku,městem nejen z nejstar- ším kamenným mostem v Čechách,ale i kouzelného panoramatu hradeb nad Ota- vou,bohaté kultury,v níž rostli a působili básník Heyduk,Šrámek,hudebník Ševčík,Aleš,slavných jmen je bezpočet.

Eduard odešel po maturitě na filosofii do Vídně,ale v devatenácti už byl v Praze na lékařské fakultě u světoznámého vědce J.E.Purkyni,u něhož v roce 1854 promoval a zůstal jako asistent.

Český národní život přidusila po rozehnání Kroměřížského sněmu (1848- 1849) císařským vojskem a ztestání českých rebelů i Purkyně,Palacký,Čela- kovský a ostatní přední vlastenci byli vehnání do soukromí.Eduard se za- býval zoologii a fyziologii a psal studie např."Darwin o vznikání rostlin a živočichů na naši Zemi","O vyvinování se tvarů živočišných",nebo psal hesla pro Kobrův naučný slovník.V roce 1858 se habilitoval na docenta lé- kařské fyziky.V době vládní diktatury Bacha,jež po sněmu v zemi vládla, rostl v nadějného vědce.

Jenže přišla obrovská radost Čechů z porážky Franz Josefa I. u Solfe- rina (24.6.1859),kdy polekaný císař vydal tzv."Říjnový diplom "(20.10. 1860),v němž přislíbil ústavnost.Český život vybuchoval národní činností vznikl pěvecký spolek "Hlahol",který ani nečekal na povolení a zapěl nad hrobem českých koryfejů P.J.Šafaříka a V.Hanky.Pak se jako z líhně klu- baly české spolky "Sokol","Umělecká beseda,divadlo,různé jiné spolky.Bra- tři Gregrové byli jiskry,jež zapalovali oheň aktivity.Julius byl právník a okamžitě vyběhal koncesi na vydávání "Národních listů",jež nabídl Pala- ckému,Riegrovi,Braunerovi,Purkyněmu a Tomkovi atd.,kteří vedli český národ.

Dne l.ledna 1861 vyšlo za velké slávy 1.číslo Národních listů.Eduard byl při tom a když noviny Juliovi kvůli kritickému článku zastavili,převzal je Eduard.Eduarda musel vyřešit životní rezumé: buď věda nebo politika! Vybral si druhé.Pomáhal bratrovi v Národních listech a založil tiskárnu. Ve volbách v roce 1861 byl za vysokomýtsko,skutečsko a hlinecko zvolen do českého sněmu a už z něj až do smrti neodešel.Když si v roce 1865 bratr odpykával trest za tiskové přestupky,řídil za něj Literární přílohu Národ- ních listů.

Eduardovu činnorodost odkrývá řada jeho politických brožur o stavu národního života a obtížích,jimiž se prodíral.Pracoval s Fugnerem a Tyršem v Pražském Sokole,kde byl prvním jednatelem.Založil "Řemeslnickou besedu", "Typografickou besedu",kterou po léta řídil.V roce 1869 se po české zemi rozhořely pohusitsku tábory lidu,jež demonstrovaly právo Čechů na stej- né národní postavení,jež se dostalo Maďarům vznikem "Rakousko-Uherska".Tá- bory se přes zákazy a soudní procesy rozšířily i do Slezska a na Moravu. Eduard nechyběl mezi řečníky.Čeští poslanci na protest proti rakouské po- litice ignorovali zasedání sněmu i říšské rady a vstoupili do tzv.pasivní rezistence (nezúčastňovali se jednání).

Eduard začal vydávat české knihy a založil "Slovanské knihkupectví", aby Češi víc poznávali slovanské bratry.Vydával knihy "Májovců" (1858) čili generace Nerudy,"Lumírovců" čili další generace kolem stejnojmenného časopisu J.V.Sládka i J.Vrchlického,kteří překládali světovou literaturu. Eduard pokrameriovsku založil "Matici lidu",v níž vydával lacinější knihy, dostupné i chudším.V jeho edicích vyšly skvosty světové poesie.Vydal Hál- kovy a Nerudovy spisy,knihy "Historie literatury české","Malebné cesty po Praze","Mluvnice jazyka latinského,řeckého,českého a ruského" a v roce 1876 se mu podařilo vydat knihu mužického básnického,titana ukrajinské literatury Tarase Ševčenka "Kobzar".Poprvé vyšla tato kniha necenzurovaná.

Eduard měl tiskárnu v rohovém domě Opletalovy ulice č.929/22 a v ní tiskl i noviny a časopisy: "Národní školu","Besedu učitelskou,"Květy,"Ča- sopis lékařů českých" atd.

V roce 1885,kdy skončila tzv. pasivní rezistence českých poslanců, byl Eduard zvolen do českého i do Říšského sněmu za Podřípsko.Vedli s bra- trem Mladočeskou stranu svobodomyslnou,která se radikálnější politikou vyčlenila po smrti Palackého (1876) ze Staročeské strany.Roku 1891 vůdce Staročechů Rieger jednal ve Vídni o tzv. "punktacích" (předběžný návrh do- hody),aby v českých i v národnostně smíšených územích platila za úřední jazyk i čeština.Staročech Rieger tuto českou ideu nevybojoval a tím přestal být "vůdcem národa".

Strana svobodymyslných v čele s Juliem Grégrem usilovala o české státní právo,a to už bylo o něčem víc,to už nebylo žebrání před fortnou rakouské milosti.Už nešlo o politické drobty,jak je prosazovali Palacký s Riegrem,šlo o to,aby bylo Čechům přiznáno státní právo.V čele strany svobodomyslné,čili mladočechů,stál Julius,ale v podstatě ji vedli oba bratři.Eduard Grégr byl politikem,vydavatelem,prostě i "Krameriem" své doby.