Emil Filla

Emil František Josef Filla

4.4.1882 Chropyně na Moravě

7.10.1953 Praha

Urna na zahradě vlastní vily

PD s bystou,A.Novotná-Guttfreundová,J.Novotný 1965

Lomená 494/12

Český malíř,kritik a teoretik. Člen skupiny "Osma" (1907 a 1908). Představitel českého kubismu.Z díla: "Boje a zápasy" (podobenství války),"Zápasy zvířat" (1938-9),obrazy z lidových balad,národních písní a řikadel ("Bude vojna,bude","Válka"), krajinářský cyklus Českého středohoří.Ze studií: "Caravaggiovo poslání","Holandské zátiší","O svobodě"(1947).

"...lidé lehce zapomenou,že všechno na světě,i ty statky nejposvátnější,dostanou teprve určitou hodnotu,když svoboda jim hodnotu propůjčí." E.Filla:"O svobodě"

Malíře a Fillu a Čapka gestapo zatklo brzo po německé okupaci ČSR, což prozrazuje německou informovanost a důslednost.Čapek zahynul na pocho- du smrti,Filla šest roků přežil a jen co obžil,běžel na zámek středohor- ské dědinky Peruc,kde na něj čekal básnický přítel Biebl z blízkého Slavě- tína.Od své dvaašesátky tu pak Filla vyznával dík životu a lásku kraji za času,jenž mu zbýval.Přišli za nim Halas,Sudek,Kramář,prostě přátelé moderních tónů kumštu,jemuž otevírali cestu do českého umění.

Neopustil osobitý styl,proti němuž v roce 1950 usnesl mladý Svaz vý- tvarníků,že mu zakazují vystavovat v Praze,Evropě a na celém světě,neb dí- lo musí být lidu srozumitelné.Kompas mívá úchylky na obě strany,jenže me- zi nimi probíhal čas a v roce 1952 Fillovi otevřeli v Mánesu výstavu a vši- chni,kdo měli v srdci jen jiskérku umění vnímat,zůstali zmrazeni před jeho panoramaty a obrazy Středohoří.Kouzelník imaginace Nezval výstavu uváděl s imaginativním porozuměním.Filla však rok po výstavě zemřel a na stole ve svém domku na Ořechovce zanechal nedopsanou věčnou svou při o nezbytno- sti umění v životě,pro něž musí být jenom umělecké měřítko.Svou poslední myšlenku Fila řekl latinsky: "Non omnis moriar" (Ne vše je smrtelné).

Život je hledáním a čas bludištěm a přestane-li člověk hledat,ustrne. Filla prožil v Praze půl století,hledal a macházel.Nedlouho po příchodu do třídy prof.Bukovace na Akademii v roce 1903 jej v roce 1905 oslnila vý- stava Nora Muncha.Později jej inspirovali Picasso a Braque a byl u toho, když malířské mládí nemile překvapilo výstavou tzv."Osmy",která dráždila "vlčí" barvitostí dobový vkus.Mladí přijali kubismus jak v jeho analyti- cké,tak i syntetická fázi a sdružili se do Skupiny výtvarných umělců (1911), jež vydávala Umělecký měsíčník.Mezi nadšeným mládím byl i malíř a teore- tik a celoživotní přítel V.Kramář.Oba byli hloubaví a vzdělaní.Kramář na- psal,že Fillův kubismus je "splnění něčeho,po čem sám toužil".

Filla jezdil často do Paříže,miloval malíře Braqua a napsal studii "O ctnosti novoprimitivismu",v níž právě dominují Braque,Derain a Picasso. Dva dni po zabití nástupce rakouského trůnu Ferdinanda d´Esté v Sarajevu v roce 1914 odjel s ženou do Paříže a cizina se mu stala osudem na šest roků.Působil v Masarykově odboji a zastupoval pak zrozenou ČSR v Belgii a Holandsku.Právě Holandsko mu nabídlo své malířské 17.století,jež ho strhlo věcností zátiší a drobných domků.Napsal o holandském umění studie, jež doma rozhojnil o studie svých malířských lásek - Caravaggiho a Karla Purkyni.

Domu se Filla vrátil až roku 1920 i jako zkušený tajemník velvysla- nectví v Haagu.Čekalo jej v malování meziválečné dvacetiletí,jež prožil ve spolku Mánes.V pilné malířské,grafické,kreslířské,ba i sochařské práci neustále zkoušel hlavně na zátiších tvar i barvu.V roce 1924 si Moderní galerie od něj do sbírek zakoupila první jeho kubistický obraz.

Po vydání knihy studií "Otázky a úvahy" v roce 1930,Filla v roce 1932 v Mánesu připravil 343 obrazů i plastik.V témže roce napsal studii "Stepní zvířecí styl",v němž prozradil své okouzlení uměním kočovných Sky- tů.V jejich umění našel podnět pro svůj velkolepý cyklus "Boje a zápasy". A tento styl pak zasáhl všechny oblasti Fillova výtvarného projevu:v mal- bě "Zápas",v reliéfu "Herakles a lev",v plátnech "Bílá noc" atd.

Fila nebojácně vystupoval proti fašismu a jeho cyklus "Zápasy zví- řat"(1938-39) jsou symbolem přepadení Republiky a zabíjení lidí.Ovanut "děsem z hrozící národní a lidské tragedie"(Kramář),maloval velká plátna podle národních balad,písní a řikadel (Člověk a smrt","Válka").

Fašisté jej zatkli 1.září 1939 spolu s Josefem Čapkem.Fillův smysl pro svobodu tvorby i svobodu a tvořivost života to byly jeho věčné sny,o něž se přel v početných úvahách s kdekým mrtvým i živým,protože tam,kde se myšlení mění ve schéma,přes jeho hranice zbabělí a opatrní nepřekračují,panuje nesvoboda.

Filla napsal hodně statí o svobodě,jenže ke svobodě musí mít člověk bezpočet poznání a odvahu ji říci nahlas,byť člověk ryskuje,že hloupí a namyšlení vytasí na pravdu meče neznalých i znalých pomluv.Mezi jeho úva- hami jsou i početné verše,jež on i Čapek psali v německých lágrech.