František Josef Gerstner: Porovnání verzí

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (naimportována 1 revize)
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
1756 Chomutov
+
22. 2. 1756 Chomutov
 
+
25. 6. 1832 Mladějov
1832 Mladějov
 
 
 
 
Pohřben v Mladějově
 
Pohřben v Mladějově
 
+
PD, text o založení vysokého učení technického a o něm, b. r.
PD,text o založení vys.učení technického a o něm, b.r.
 
 
 
 
Husova 5/240
 
Husova 5/240
  
 +
'''Zakladatel polytechnického ústavu, prof. fyziky a matematiky. Inspirátor průplavu Dunaj-Vltava, koňské železnice Budějovice-Linec, podporoval vynálezy, vzdělavatel domácích talentů, autor mnoha průmyslových vynálezů (např. v železných hutích na Zbirožsku, Hořovicku, Křivoklátsku), poradce technických staveb, autor mnoha vědeckých děl. Handbuch der Mechanik“ (1831) je jeho nejpozoruhodnější kniha, obsahující mechaniku pevných, tekutých a plynných těles s jejich aplikací na stroje v hornictví a stavitelství.'''
  
  
'''Zakladatel polytechnického ústavu,prof.fyziky a matematiky.Inspirátor průplavu Dunaj-Vltava,koňské železnice Budějovice-Linec,podporoval vynálezy,vzdělavatel domácích talentů,autor mnoha průmyslových vynálezů (např. v železných hutích na Zbirožsku,Hořovicku,Křivoklatsku),poradce technických staveb,autor mnoha vědeckých děl.'''
+
V chomutovské koleji jezuitů syn řemenáře překvapoval logikou úsudku a když jej v šestnácti roku 1772 vzali na pražskou univerzitu, stal se chloubou prof. matematiky Stanislava Vydry. V roce 1773 tlak osvícenské filozofie prorazil dogmata Tovaryšstva Ježíšova, tudíž jezuitský řád byl zrušen a hned nato přišel z Vídně do Prahy přírodovědec I. Born, kolem kterého se utvořila skupina vědců, v níž byli i Gerstnerovi profesoři Steepling, Tesánek a mnoho jiných, kteří vydávali vědecký časopis, jímž rozsvěcovali myšlenkové temno. Gerstner absolvoval kromě matematiky i filosofii, ale upnul se na matematiku a hvězdářství.
 
 
 
 
"HANDBUCH DER MECHANIK",1831 Jeho nejpozoruhodnější kniha,obsahující mechaniku pevných, tekutých a plynných těles s jejich aplikací na stroje v hornictví a stavitelství.
 
 
 
 
 
 
 
V chomutovské koleji jezuitů syn řemenáře překvapoval logikou úsud-
 
ku a když jej v šestnácti roku 1772 vzali na pražskou univerzitu,stal
 
se chloubou prof.matematiky Stanislava Vydry.V roce 1773 tlak osvícenské
 
filosofie prorazil dogmata Tovaryšstva Ježišova,tudiž jezuitský řád byl
 
zrušen a hned nato přišel z Vídně do Prahy přírodovědec I.Born a kolem něj
 
se utvořila skupina vědců,v níž byli i Gerstnerovi profesoři Steepling,
 
Tesánek a mnoho jiných,kteří vydávali vědecký časopis,jimž rozsvěcovali
 
myšlenkové temno.Gerstner absolvoval kromě matematiky i filosofii,ale upnul
 
se na matematiku a hvězdářství.
 
 
 
V roce 1779 jej jako inženýra zařadili do dvorní komise,která měla
 
rozměřovat státní a městské lesy i pozemky pro experimentální pokus je-
 
jich rozdělení mezi poddané.Zpracoval si nejdřív logickou metodu,jak na
 
to pro celý záměr.Po dvou letech Josef II. zrušil nevolnictví,vydal tole-
 
ranční patent (Čeští bratři byli stále zakázáni) a v tom čase mladý vědec
 
zamířil do Vídně na studium medicíny,přičemž stihl sledovat problematiku
 
matematiky a hvězdářství.
 
 
 
Už v roce 1784 pracoval Gerstner s prof.Strnadem v klementinské hvěz-
 
dárně a psal studie,jež mu za rok otevřely dveře do Učené společnosti.Zřej-
 
mě si všimli jeho aplikační schopnosti,protože ho po třech letech znovu
 
povolali do komise,která dohlížela na vyměřování daní v krajích.V jeho ži-
 
votě se prosadila nezbytnost věčného studia,jehož poznatky okamžitě uplat-
 
noval v praktickém životě.Čili nerostl z něj vědec badatelen,ale cítil po-
 
třebu obohacovat vědeckými poznatky zejména průmyslový život.Studoval,před-
 
nášel na univerzitě a zastupoval na přednáškách vyšší matematiky nemocného
 
prof.Tesánka.Gerstner živelně potřeboval vědeckým poznatky proměňovat život.
 
  
V roce 1789 převzal po zesnulém prof.Tesánkovi všechny vědecké a pe-
+
V roce 1779 jej jako inženýra zařadili do dvorní komise, která měla rozměřovat státní a městské lesy i pozemky pro experimentální pokus jejich rozdělení mezi poddané. Pro celý záměr si nejdřív zpracoval logickou metodu jak na to. Po dvou letech Josef II. zrušil nevolnictví, vydal toleranční patent (Čeští bratři byli stále zakázáni) a v tom čase mladý vědec zamířil do Vídně na studium medicíny, přičemž stihl sledovat problematiku matematiky a hvězdářství.
dagogické závazky a promýšlel systém výuky.Ke konci 18.století se zprudka
 
rozvíjel průmysl,obchod a zdokonalovaly se dopravní prostředky.Cítil to
 
jako povinnost rozevírat průmyslové praxi vědecké obzory.Rozvoj přímo vyža-
 
doval vzdělané odborníky a Gestner začal přednášet nejen o matematice,ale
 
rozšířil své přednášky o mechaniku.A to už sáhl přímo do dílen továren,pod-
 
niků,jeý musely odolávaz cizí konkurenci.Gerstner se obrátil na kapitány
 
průmyslu,kteří si uvědomili,že bez vědy není konkurence.
 
  
Gerstner otevřel na škole posluchárnu i lidem z továren,kteří měli
+
Už v roce 1784 pracoval Gerstner s prof. Strnadem na univerzitní hvězdárně v Klementinu a psal studie, jež mu za rok otevřely dveře do Učené společnosti. Zřejmě si všimli jeho aplikační schopnosti, protože ho po třech letech znovu povolali do komise, která dohlížela na vyměřování daní v krajích. V jeho životě se prosadila nezbytnost věčného studia, jehož poznatky okamžitě uplatňoval v praktickém životě. Čili nerostl z něj vědec badatelen, ale cítil potřebu obohacovat vědeckými poznatky zejména průmyslový život. Studoval, přednášel na univerzitě a zastupoval na přednáškách vyšší matematiky nemocného prof. Tesánka. Gerstner živelně potřeboval vědeckým poznatky proměňovat život.
rozmanitou odbornou průpravu,a mezi posluchárnou a továrnami se navázala
 
doposud nevídaná spolupráce.Vychoval na 2 tisíce odborníků z praxe a inspi-
 
roval tím vynálezectví,jemuž byl sám příkladem.Podniky se naň obracely
 
o radu a pak už nebylo podniku,kde by něčím neporadil nebo něco pro něj
 
nevymysl.Zapsal se do dějin železných hutích v Hořovicích,na Křivoklatsku,
 
ve Zbirohu (postavil tu pod zámkem vysokou pec).Konstruoval stroje,byl
 
si vědom,že anglický průmysl má náskok a chtěl jeho jej zkrátit.
 
  
V roce 1806 přišel s návrhem na založení pražského polytechnického
+
V roce 1789 převzal po zesnulém prof. Tesánkovi všechny vědecké a pedagogické závazky a promýšlel systém výuky. Ke konci 18. století se zprudka rozvíjel průmysl, obchod a zdokonalovaly se dopravní prostředky. Cítil povinnost rozevírat průmyslové praxi vědecké obzory. Rozvoj přímo vyžadoval vzdělané odborníky a Gerstner začal přednášet nejen o matematice, ale rozšířil své přednášky o mechaniku. A to už sáhl přímo do dílen továren, podniků, jež musely odolávat cizí konkurenci. Gerstner se obrátil na kapitány průmyslu, kteří si uvědomili, že bez vědy není konkurence.
ústavu.Jmenovali jej ředitelem a profesorem mechaniky.Domácí průmysl však
 
byl alfou a omegou jeho činnosti.Přednášky zpřístupnil všem a mocní kone-
 
čně věc pochopili a dali Gerstnerovi zelenou.V roce 1808 byl poctěn Leopol-
 
dovým řádem a obdržel dědičné šlechtictví.
 
  
Už v roce 1807 přišel s myšlenkou na propojení průplavem Dunaj
+
Gerstner otevřel na škole posluchárnu i lidem z továren, kteří měli rozmanitou odbornou průpravu, a mezi posluchárnou a továrnami se navázala doposud nevídaná spolupráce. Vychoval na 2 tisíce odborníků z praxe a inspiroval tím vynálezectví, jemuž byl sám příkladem. Podniky se naň obracely o radu a postupně nebylo podniku, kde by s něčím neporadil nebo pro něj něco nevymyslel. Zapsal se do dějin železných hutí v Hořovicích, na Křivoklátsku, ve Zbirohu (postavil tu pod zámkem vysokou pec). Konstruoval stroje, byl si vědom, že anglický průmysl má náskok a chtěl jej zkrátit.
s Vltavou.Přesvědčil sv.p.Pakassyho a kníž.Antonína Lobkovice,kteří na je-
 
ho radu založili vodní společenství.Brzo však Gerstner zjistil,že rychlej-
 
ší a výhodnější bude pozemní koňská železniční dráha.To už mu ve vědce
 
vyrostl syn.Sám ztracel síly, omezoval se jenom na funkci konsultanta vod-
 
ních staveb,mostů (Táborský u Vídně,Františkův v Praze aj.) a všech staveb
 
monarchie.
 
  
Koňská dráha se na jeho návrh projektovala na trase Budějovice-L-
+
V roce 1806 přišel s návrhem na založení pražského polytechnického ústavu. Jmenovali jej ředitelem a profesorem mechaniky. Domácí průmysl však byl alfou a omegou jeho činnosti. Přednášky zpřístupnil všem a mocní konečně věc pochopili a dali Gerstnerovi zelenou. V roce 1808 byl poctěn Leopoldovým řádem a obdržel dědičné šlechtictví.
inec.Gerstner totiž viděl za obzor svého času a byl si vědom,že lidský ro-
+
Už v roce 1807 přišel s myšlenkou na propojení Dunaje s Vltavou průplavem. Přesvědčil stavebního radu Pakassyho a kníž. Antonína Lobkovice, kteří na jeho radu založili vodní společenství. Brzy však Gerstner zjistil, že rychlejší a výhodnější bude pozemní koňská železniční dráha. To už mu ze syna vyrostl vědec. Sám ztrácel síly, omezoval se jenom na funkci konsultanta vodních staveb, mostů (Táborský u Vídně, Františkův v Praze aj.) a všech staveb monarchie.
zum se musí nasycovat vědomostmi,aby popohnal vývoj apolečnost dopředu.
 
Koně mu byly jenom odedávna existující základní sílou,ale počítal,žře
 
přijde větší síla,jež může ohrozit i mravní povědomí lidí,a tím ohrozit
 
i člověka samého.Pro budoucí sílu na železnici volil mohutnější konstruk-
 
ci tratí.
 
  
V roce 1821 Gerstner onemocněl,vzdal se místa profesora i ředitele
+
Koňská dráha se na jeho návrh projektovala na trase Č. Budějovice-Linec. Gerstner totiž viděl za obzor svého času a byl si vědom, že lidský rozum se musí nasycovat vědomostmi, aby popohnal vývoj společnosti dopředu. Koně mu byly jenom odedávna existující základní silou, ale počítal, že přijde větší síla, jež může ohrozit i mravní povědomí lidí, a tím ohrozit i člověka samého. Pro budoucí sílu na železnici volil mohutnější konstrukci tratí.
matematicko-fyzikálních studií na univerzitě a zbyly mu tři úřady,jimiž
 
bohatě naplnil svůj čas.Sledoval technický vývoj v podnicích a dohlížel
 
na synovu stavbu železnice,jenže zrak mu slábl a musel jej zastupovat syn
 
i na přednáškách.V roce 1832 se vzdal všech úřadů a odstěhoval se do Mla-
 
dějova u Chomutova a mezi jeho poslední práce byl program výuky pro reálky
 
v Rakovníku a Liberci.
 
  
 +
V roce 1821 Gerstner onemocněl, vzdal se místa profesora i ředitele matematicko-fyzikálních studií na univerzitě a zbyly mu tři úřady, jimiž bohatě naplnil svůj čas. Sledoval technický vývoj v podnicích a dohlížel na synovu stavbu železnice, jenže zrak mu slábl a syn jej musel zastupovat i na přednáškách. V roce 1832 se vzdal všech úřadů a odstěhoval se do Mladějova u Chomutova. Mezi jeho poslední práce se zařadil program výuky pro reálky v Rakovníku a Liberci.
  
Gerstner znal osm jazyků,získal si úctu zahraničních institucí a
+
Gerstner znal osm jazyků, získal si úctu zahraničních institucí a ze stovek jeho vědeckých prací si mnoho přeložili v cizině. Jeho technické učiliště obdrželo v roce 1920 název „České vysoké technické učení v Praze“.
ze stovek jeho vědeckých prací si mnoho přeložili v cizině.Jeho technické
 
učiliště obdrželo v roce 1920 název "České vysoké technické učení v Pra-
 
ze".
 

Verze z 22. 5. 2020, 20:47

22. 2. 1756 Chomutov 25. 6. 1832 Mladějov Pohřben v Mladějově PD, text o založení vysokého učení technického a o něm, b. r. Husova 5/240

Zakladatel polytechnického ústavu, prof. fyziky a matematiky. Inspirátor průplavu Dunaj-Vltava, koňské železnice Budějovice-Linec, podporoval vynálezy, vzdělavatel domácích talentů, autor mnoha průmyslových vynálezů (např. v železných hutích na Zbirožsku, Hořovicku, Křivoklátsku), poradce technických staveb, autor mnoha vědeckých děl. Handbuch der Mechanik“ (1831) je jeho nejpozoruhodnější kniha, obsahující mechaniku pevných, tekutých a plynných těles s jejich aplikací na stroje v hornictví a stavitelství.


V chomutovské koleji jezuitů syn řemenáře překvapoval logikou úsudku a když jej v šestnácti roku 1772 vzali na pražskou univerzitu, stal se chloubou prof. matematiky Stanislava Vydry. V roce 1773 tlak osvícenské filozofie prorazil dogmata Tovaryšstva Ježíšova, tudíž jezuitský řád byl zrušen a hned nato přišel z Vídně do Prahy přírodovědec I. Born, kolem kterého se utvořila skupina vědců, v níž byli i Gerstnerovi profesoři Steepling, Tesánek a mnoho jiných, kteří vydávali vědecký časopis, jímž rozsvěcovali myšlenkové temno. Gerstner absolvoval kromě matematiky i filosofii, ale upnul se na matematiku a hvězdářství.

V roce 1779 jej jako inženýra zařadili do dvorní komise, která měla rozměřovat státní a městské lesy i pozemky pro experimentální pokus jejich rozdělení mezi poddané. Pro celý záměr si nejdřív zpracoval logickou metodu jak na to. Po dvou letech Josef II. zrušil nevolnictví, vydal toleranční patent (Čeští bratři byli stále zakázáni) a v tom čase mladý vědec zamířil do Vídně na studium medicíny, přičemž stihl sledovat problematiku matematiky a hvězdářství.

Už v roce 1784 pracoval Gerstner s prof. Strnadem na univerzitní hvězdárně v Klementinu a psal studie, jež mu za rok otevřely dveře do Učené společnosti. Zřejmě si všimli jeho aplikační schopnosti, protože ho po třech letech znovu povolali do komise, která dohlížela na vyměřování daní v krajích. V jeho životě se prosadila nezbytnost věčného studia, jehož poznatky okamžitě uplatňoval v praktickém životě. Čili nerostl z něj vědec badatelen, ale cítil potřebu obohacovat vědeckými poznatky zejména průmyslový život. Studoval, přednášel na univerzitě a zastupoval na přednáškách vyšší matematiky nemocného prof. Tesánka. Gerstner živelně potřeboval vědeckým poznatky proměňovat život.

V roce 1789 převzal po zesnulém prof. Tesánkovi všechny vědecké a pedagogické závazky a promýšlel systém výuky. Ke konci 18. století se zprudka rozvíjel průmysl, obchod a zdokonalovaly se dopravní prostředky. Cítil povinnost rozevírat průmyslové praxi vědecké obzory. Rozvoj přímo vyžadoval vzdělané odborníky a Gerstner začal přednášet nejen o matematice, ale rozšířil své přednášky o mechaniku. A to už sáhl přímo do dílen továren, podniků, jež musely odolávat cizí konkurenci. Gerstner se obrátil na kapitány průmyslu, kteří si uvědomili, že bez vědy není konkurence.

Gerstner otevřel na škole posluchárnu i lidem z továren, kteří měli rozmanitou odbornou průpravu, a mezi posluchárnou a továrnami se navázala doposud nevídaná spolupráce. Vychoval na 2 tisíce odborníků z praxe a inspiroval tím vynálezectví, jemuž byl sám příkladem. Podniky se naň obracely o radu a postupně nebylo podniku, kde by s něčím neporadil nebo pro něj něco nevymyslel. Zapsal se do dějin železných hutí v Hořovicích, na Křivoklátsku, ve Zbirohu (postavil tu pod zámkem vysokou pec). Konstruoval stroje, byl si vědom, že anglický průmysl má náskok a chtěl jej zkrátit.

V roce 1806 přišel s návrhem na založení pražského polytechnického ústavu. Jmenovali jej ředitelem a profesorem mechaniky. Domácí průmysl však byl alfou a omegou jeho činnosti. Přednášky zpřístupnil všem a mocní konečně věc pochopili a dali Gerstnerovi zelenou. V roce 1808 byl poctěn Leopoldovým řádem a obdržel dědičné šlechtictví. Už v roce 1807 přišel s myšlenkou na propojení Dunaje s Vltavou průplavem. Přesvědčil stavebního radu Pakassyho a kníž. Antonína Lobkovice, kteří na jeho radu založili vodní společenství. Brzy však Gerstner zjistil, že rychlejší a výhodnější bude pozemní koňská železniční dráha. To už mu ze syna vyrostl vědec. Sám ztrácel síly, omezoval se jenom na funkci konsultanta vodních staveb, mostů (Táborský u Vídně, Františkův v Praze aj.) a všech staveb monarchie.

Koňská dráha se na jeho návrh projektovala na trase Č. Budějovice-Linec. Gerstner totiž viděl za obzor svého času a byl si vědom, že lidský rozum se musí nasycovat vědomostmi, aby popohnal vývoj společnosti dopředu. Koně mu byly jenom odedávna existující základní silou, ale počítal, že přijde větší síla, jež může ohrozit i mravní povědomí lidí, a tím ohrozit i člověka samého. Pro budoucí sílu na železnici volil mohutnější konstrukci tratí.

V roce 1821 Gerstner onemocněl, vzdal se místa profesora i ředitele matematicko-fyzikálních studií na univerzitě a zbyly mu tři úřady, jimiž bohatě naplnil svůj čas. Sledoval technický vývoj v podnicích a dohlížel na synovu stavbu železnice, jenže zrak mu slábl a syn jej musel zastupovat i na přednáškách. V roce 1832 se vzdal všech úřadů a odstěhoval se do Mladějova u Chomutova. Mezi jeho poslední práce se zařadil program výuky pro reálky v Rakovníku a Liberci.

Gerstner znal osm jazyků, získal si úctu zahraničních institucí a ze stovek jeho vědeckých prací si mnoho přeložili v cizině. Jeho technické učiliště obdrželo v roce 1920 název „České vysoké technické učení v Praze“.