František Klapálek: Porovnání verzí
pantheon>Petronelle |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | {{introtext2 | |
+ | |intro = Český entomolog. Byl zakládajícím členem a prvním předsedou „České společnosti entomologické„ (1904). Společnost sdružovala profesionály i amatéry. Zkoumal ekologii a morfologii hmyzu, především řády: chrostíci, síťokřídlí a brouci. | ||
+ | }} | ||
− | 3.2.1919 Praha | + | {{infobox |
+ | |foto= [[Soubor:František_Klapálek_(1863-1919).jpg |230px|střed]] | ||
+ | |birth= 31. 8. 1863 (Luže) | ||
+ | |death= 3. 2. 1919 (Praha) | ||
+ | |PD= | ||
+ | * [https://goo.gl/maps/MhB6qezpYdmLAHo26 Peckova 263/17]; PD s bystou, R. Březa 1929 (odstraněna) | ||
+ | * Pohřben v Libochovicích | ||
+ | |odkazy= | ||
+ | * [https://cs.wikipedia.org/wiki/František_Klapálek Článek na Wikipedii] | ||
+ | * [https://www.pametni-desky-v-praze.cz/products/klapalek-frantisek-na-dome-cp-263-karlinske-namesti-17-praha-8-karlin/ Pamětní desky v Praze] | ||
+ | }} | ||
− | + | Jeho zájmu o hmyz si povšiml na litomyšlském gymnáziu prof. přírodopisu Bárta a vášnivý mladičký sběratel brouků měl o své budoucnosti rozhodnuto. Přihlásil se na studium přírodovědy na Karlově univerzitě a známý geolog, zoolog a paleontolog prof. A. Frič, bratr bouřliváka roku 1848 a spisovatele J. V. Friče, mu umožnil přístup ke sbírkám v Národním muzeu, tehdy ještě na Příkopech. V šestadvaceti jej už entomologové znali i z řady odborných článků. | |
+ | Fundovaná studie „Metamorfosa českých chrostíků“ jej zařadila mezi adepty entomologické vědy a uznáním mu bylo stipendium pro studium v Londýně u významnému entomologa R. McLachlana a při zpáteční cestě nezapomněl ani na Paříž. | ||
+ | Rád by zůstal u své vědy, jenže starost s obživou jej přiměla ke středoškolské profesorské dráze. Pobyt na gymnáziu v Litomyšli nebo v Třeboni obohatil jeho entomologickou sbírku. Začátkem století se objevil na gymnáziu v pražském Karlíně. Bylo mu čtyřicet a bibliografie jeho studií byla dost rozsáhlá k tomu, aby jej zvedla mezi znalce, kteří měli renomé i v zahraničí. | ||
− | + | Klapálek proputoval za hmyzem české země. Hned po vydání své studie „Metamorfosy českých chrostíků“ vydal v roce 1890 její dodatky „Předběžný seznam českých Trichopter (Chrostíků)“. Za rok následovala studie z jeho českých cest „Trichopterologický výzkum Čech v roce 1891“. Tento obor neroste jen z fondů knihoven, je vědeckou disciplínou, za níž musel do přírody doma a pak i na Balkán, kde prováděl především výzkum hmyzu šikmokřidlého, síťokřídlí, rovnokřídlého, srpic a pošvatek, čehož si sotvakdo v přírodě povšimne. Klapálek z cesty po Balkánu vydal „Zprávu o cestě entomologické a východní Rumenií v roce 1893“. Navázal spolupráci s Evropou, posílali mu své práce a on se měl jak revanšovat. Z jeho knih se utvořil zárodek budoucí entomologické knihovny. | |
− | + | Z třeboňské učitelské štace si do Prahy přivezl materiál, z něhož v roce 1895 zpracoval studie „Seznam hmyzu českého“, „Hmyz šikmokřídlý a síťokřídlý“ a pak následovaly práce „Příspěvek ku znalosti vývoje českých Hydroptilid“, „Analytické tabulky českých druhů trichopter“ a „Obojetník kobylky zelené“. | |
+ | Nebylo v Čechách člověka povolanějšího, zapálenějšího pro obor, než Klapálek, takže i hesla o hmyzu pro „Ottův slovník naučný„ jsou z jeho péra. | ||
+ | A pak přišla chvíle, kdy obor zmohutněl, přibývali entomologové nejen po profesí, ale i amatéři, kteří vytvořili „Českou společnost entomologickou„. Její ustavující zasedání se konalo 9. 3. 1904 v síni Zemědělské rady pro Království české v Praze. Společnost měla 55 členů a bylo samozřejmostí, že předsedou zvolili Klapálka. Obor pronikl do širokého povědomí lidí a nový „Časopis ČSE“ byl přitažlivý pro další zájemce. | ||
− | + | V roce 1908 Klapálek vydal první český souborný přehled hmyzu ze stanoviska biologického. Nazval jej „Ze života hmyzu“. Před válkou ještě stačil absolvovat tři entomologické expedice do Súdánu a Ugandy (1912-14) a z cesty vytěžil přehled exotických síťokřídlých. V roce 1914, kdy František Josef I. vypověděl válku Srbsku, vyšel Klapálkův překlad Darwinova spisu „O vzniku druhů přirozeným výběrem.“ | |
+ | Velký český entomolog nebyl vědcem uzavřeným před světem do svého oboru. V roce 1908 jeho zásluhou vznikla největší organizace českého úřednictva „Český svaz úřednických spolků“. Sdružoval 75 organizací s 41 tisíci úředníky a učiteli. V roce 1910 založil „Úřednický peněžní ústav“, který v hladové válce otevřel pro úřednictvo i dvě kuchyně. | ||
+ | Vynikající vědecký systematik, morfolog a biolog zemřel nečekaně v noci, necelé čtyři měsíce poté, co se vznikem samostatné ČSR otevřely lepší vyhlídky i pro jeho vědu. Entomologové a učitelští kolegové mu odkryli v roce 1919 památník v Libochovicích, kde naposled bydlel a je tam rovněž pohřben. | ||
− | + | [[Kategorie:Entomologové]] | |
− | + | [[Kategorie:Přírodovědci]] | |
− | + | {{Podtextem}} | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− |
Aktuální verze z 14. 4. 2020, 17:15
Narození a úmrtí
- 31. 8. 1863 (Luže)
- 3. 2. 1919 (Praha)
Památníky
- Peckova 263/17; PD s bystou, R. Březa 1929 (odstraněna)
- Pohřben v Libochovicích
Odkazy
Jeho zájmu o hmyz si povšiml na litomyšlském gymnáziu prof. přírodopisu Bárta a vášnivý mladičký sběratel brouků měl o své budoucnosti rozhodnuto. Přihlásil se na studium přírodovědy na Karlově univerzitě a známý geolog, zoolog a paleontolog prof. A. Frič, bratr bouřliváka roku 1848 a spisovatele J. V. Friče, mu umožnil přístup ke sbírkám v Národním muzeu, tehdy ještě na Příkopech. V šestadvaceti jej už entomologové znali i z řady odborných článků.
Fundovaná studie „Metamorfosa českých chrostíků“ jej zařadila mezi adepty entomologické vědy a uznáním mu bylo stipendium pro studium v Londýně u významnému entomologa R. McLachlana a při zpáteční cestě nezapomněl ani na Paříž. Rád by zůstal u své vědy, jenže starost s obživou jej přiměla ke středoškolské profesorské dráze. Pobyt na gymnáziu v Litomyšli nebo v Třeboni obohatil jeho entomologickou sbírku. Začátkem století se objevil na gymnáziu v pražském Karlíně. Bylo mu čtyřicet a bibliografie jeho studií byla dost rozsáhlá k tomu, aby jej zvedla mezi znalce, kteří měli renomé i v zahraničí.
Klapálek proputoval za hmyzem české země. Hned po vydání své studie „Metamorfosy českých chrostíků“ vydal v roce 1890 její dodatky „Předběžný seznam českých Trichopter (Chrostíků)“. Za rok následovala studie z jeho českých cest „Trichopterologický výzkum Čech v roce 1891“. Tento obor neroste jen z fondů knihoven, je vědeckou disciplínou, za níž musel do přírody doma a pak i na Balkán, kde prováděl především výzkum hmyzu šikmokřidlého, síťokřídlí, rovnokřídlého, srpic a pošvatek, čehož si sotvakdo v přírodě povšimne. Klapálek z cesty po Balkánu vydal „Zprávu o cestě entomologické a východní Rumenií v roce 1893“. Navázal spolupráci s Evropou, posílali mu své práce a on se měl jak revanšovat. Z jeho knih se utvořil zárodek budoucí entomologické knihovny.
Z třeboňské učitelské štace si do Prahy přivezl materiál, z něhož v roce 1895 zpracoval studie „Seznam hmyzu českého“, „Hmyz šikmokřídlý a síťokřídlý“ a pak následovaly práce „Příspěvek ku znalosti vývoje českých Hydroptilid“, „Analytické tabulky českých druhů trichopter“ a „Obojetník kobylky zelené“.
Nebylo v Čechách člověka povolanějšího, zapálenějšího pro obor, než Klapálek, takže i hesla o hmyzu pro „Ottův slovník naučný„ jsou z jeho péra.
A pak přišla chvíle, kdy obor zmohutněl, přibývali entomologové nejen po profesí, ale i amatéři, kteří vytvořili „Českou společnost entomologickou„. Její ustavující zasedání se konalo 9. 3. 1904 v síni Zemědělské rady pro Království české v Praze. Společnost měla 55 členů a bylo samozřejmostí, že předsedou zvolili Klapálka. Obor pronikl do širokého povědomí lidí a nový „Časopis ČSE“ byl přitažlivý pro další zájemce.
V roce 1908 Klapálek vydal první český souborný přehled hmyzu ze stanoviska biologického. Nazval jej „Ze života hmyzu“. Před válkou ještě stačil absolvovat tři entomologické expedice do Súdánu a Ugandy (1912-14) a z cesty vytěžil přehled exotických síťokřídlých. V roce 1914, kdy František Josef I. vypověděl válku Srbsku, vyšel Klapálkův překlad Darwinova spisu „O vzniku druhů přirozeným výběrem.“
Velký český entomolog nebyl vědcem uzavřeným před světem do svého oboru. V roce 1908 jeho zásluhou vznikla největší organizace českého úřednictva „Český svaz úřednických spolků“. Sdružoval 75 organizací s 41 tisíci úředníky a učiteli. V roce 1910 založil „Úřednický peněžní ústav“, který v hladové válce otevřel pro úřednictvo i dvě kuchyně. Vynikající vědecký systematik, morfolog a biolog zemřel nečekaně v noci, necelé čtyři měsíce poté, co se vznikem samostatné ČSR otevřely lepší vyhlídky i pro jeho vědu. Entomologové a učitelští kolegové mu odkryli v roce 1919 památník v Libochovicích, kde naposled bydlel a je tam rovněž pohřben.