František Klapálek: Porovnání verzí

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
pantheon>Petronelle
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
30.8.1863 Luže u Chrudimi
+
{{introtext2
 +
|intro = Český entomolog. Byl zakládajícím členem a prvním předsedou „České společnosti entomologické„ (1904). Společnost sdružovala profesionály i amatéry. Zkoumal ekologii a morfologii hmyzu, především řády: chrostíci, síťokřídlí a brouci.
 +
}}
  
3.2.1919 Praha
+
{{infobox
 +
|foto= [[Soubor:František_Klapálek_(1863-1919).jpg ‎|230px|střed]] 
 +
|birth= 31. 8. 1863 (Luže)
 +
|death= 3. 2. 1919 (Praha)
 +
|PD=
 +
* [https://goo.gl/maps/MhB6qezpYdmLAHo26 Peckova 263/17]; PD s bystou, R. Březa 1929 (odstraněna)
 +
* Pohřben v Libochovicích
 +
|odkazy=
 +
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/František_Klapálek Článek na Wikipedii] 
 +
* [https://www.pametni-desky-v-praze.cz/products/klapalek-frantisek-na-dome-cp-263-karlinske-namesti-17-praha-8-karlin/ Pamětní desky v Praze] 
 +
}}
  
Pohřben v Libochovicích
+
Jeho zájmu o hmyz si povšiml na litomyšlském gymnáziu prof. přírodopisu Bárta a vášnivý mladičký sběratel brouků měl o své budoucnosti rozhodnuto. Přihlásil se na studium přírodovědy na Karlově univerzitě a známý geolog, zoolog a paleontolog prof. A. Frič, bratr bouřliváka roku 1848 a spisovatele J. V. Friče, mu umožnil přístup ke sbírkám v Národním muzeu, tehdy ještě na Příkopech. V šestadvaceti jej už entomologové znali i z řady odborných článků.
  
 +
Fundovaná studie „Metamorfosa českých chrostíků“ jej zařadila mezi adepty entomologické vědy a uznáním mu bylo stipendium pro studium v Londýně u významnému entomologa R. McLachlana a při zpáteční cestě nezapomněl ani na Paříž.
 +
Rád by zůstal u své vědy, jenže starost s obživou jej přiměla ke středoškolské profesorské dráze. Pobyt na gymnáziu v Litomyšli nebo v Třeboni obohatil jeho entomologickou sbírku. Začátkem století se objevil na gymnáziu v pražském Karlíně. Bylo mu čtyřicet a bibliografie jeho studií byla dost rozsáhlá k tomu, aby jej zvedla mezi znalce, kteří měli renomé i v zahraničí.
  
PD s bystou,R.Březa 1929
+
Klapálek proputoval za hmyzem české země. Hned po vydání své studie „Metamorfosy českých chrostíků“ vydal v roce 1890 její dodatky „Předběžný seznam českých Trichopter (Chrostíků)“. Za rok následovala studie z jeho českých cest „Trichopterologický výzkum Čech v roce 1891“. Tento obor neroste jen z fondů knihoven, je vědeckou disciplínou, za níž musel do přírody doma a pak i na Balkán, kde prováděl především výzkum hmyzu šikmokřidlého, síťokřídlí, rovnokřídlého, srpic a pošvatek, čehož si sotvakdo v přírodě povšimne. Klapálek z cesty po Balkánu vydal „Zprávu o cestě entomologické a východní Rumenií v roce 1893“. Navázal spolupráci s Evropou, posílali mu své práce a on se měl jak revanšovat. Z jeho knih se utvořil zárodek budoucí entomologické knihovny.
  
Peckova 263/17
+
Z třeboňské učitelské štace si do Prahy přivezl materiál, z něhož v roce 1895 zpracoval studie „Seznam hmyzu českého“, „Hmyz šikmokřídlý a síťokřídlý“ a pak následovaly práce „Příspěvek ku znalosti vývoje českých Hydroptilid“, „Analytické tabulky českých druhů trichopter“ a „Obojetník kobylky zelené“.
  
 +
Nebylo v Čechách člověka povolanějšího, zapálenějšího pro obor, než Klapálek, takže i hesla o hmyzu pro „Ottův slovník naučný„ jsou z jeho péra.
  
 +
A pak přišla chvíle, kdy obor zmohutněl, přibývali entomologové nejen po profesí, ale i amatéři, kteří vytvořili „Českou společnost entomologickou„. Její ustavující zasedání se konalo 9. 3. 1904 v síni Zemědělské rady pro Království české v Praze. Společnost měla 55 členů a bylo samozřejmostí, že předsedou zvolili Klapálka. Obor pronikl do širokého povědomí lidí a nový „Časopis ČSE“ byl přitažlivý pro další zájemce.
  
'''Český entomolog.Založil Českou společnost entymologickou (1904), její odborný časopis a knihovnu.Zkoumal ekologií a morfologií hmyzu,především chrostíků,brouků a síťokřídlý hmyz.Společnost sdružovala profesionály i entmology-amatéry.'''
+
V roce 1908 Klapálek vydal první český souborný přehled hmyzu ze stanoviska biologického. Nazval jej „Ze života hmyzu“. Před válkou ještě stačil absolvovat tři entomologické expedice do Súdánu a Ugandy (1912-14) a z cesty vytěžil přehled exotických síťokřídlých. V roce 1914, kdy František Josef I. vypověděl válku Srbsku, vyšel Klapálkův překlad Darwinova spisu „O vzniku druhů přirozeným výběrem.
  
 +
Velký český entomolog nebyl vědcem uzavřeným před světem do svého oboru. V roce 1908 jeho zásluhou vznikla největší organizace českého úřednictva „Český svaz úřednických spolků“. Sdružoval 75 organizací s 41 tisíci úředníky a učiteli. V roce 1910 založil „Úřednický peněžní ústav“, který v hladové válce otevřel pro úřednictvo i dvě kuchyně.
 +
Vynikající vědecký systematik, morfolog a biolog zemřel nečekaně v noci, necelé čtyři měsíce poté, co se vznikem samostatné ČSR otevřely lepší vyhlídky i pro jeho vědu. Entomologové a učitelští kolegové mu odkryli v roce 1919 památník v Libochovicích, kde naposled bydlel a je tam rovněž pohřben.
  
 
+
[[Kategorie:Entomologové]]
Jeho zájmu o hmyz si povšiml na litomyšlském gymnasiu prof. příro-
+
[[Kategorie:Přírodovědci]]
dopisu Bárta a vášnivý mladičký sběratel brouků měl o své budoucnosti
+
{{Podtextem}}
rozhodnuto.Přihlásil se na studium přírodovědy na Karlově universitě a
 
známý geolog,zoolog a panteolog prof.A.Frič,bratr bouřliváka roku 1848
 
a spisovatele J.V.Friče,mu umožnil přístup ke sbírkám v Národním muzeu,
 
tehdy ještě na Příkopech.V šestadvacíti jej už entomologové znali i
 
z řady odborných článků.Fundovaná studie "Metamorfóza českých trichoptér"
 
jej zařadila mezi adepty etymologické vědy a uznáním mu bylo stipendium
 
pro studium v Londýně u významnému entomologa Mc Lachlana a při zpáteční
 
cestě nezapomněl ani na Paříž.
 
 
 
Rád by zůstal u své vědy,jenže starost s obživou jej přiměla ke stře-
 
doškolské profesorské dráze.Pobyt na gymnasiu v Litomyšli nebo v Třeboni
 
obohatil jeho entomologickou sbírku.Začátkem století se objevil na gymna-
 
siu v pražském Karlíně.Bylo mu čtyřicet a bibliografie jeho studií byla
 
dost rozsáhlá k tomu,aby jej zvedla mezi znalce,kteří měli renomé i v za-
 
hraničí.
 
 
 
Klapálek proputoval za hmyzem české země.Hned po vydání své studie
 
"Metamorfózy" vydal v roce 1890 její dodatky "Předběžný seznam českých
 
trichoptér,čili chrostíků".Za rok následovala studie z jeho českých cest
 
"Trichopterologický výzkum Čech v roce 1891".Tento obor neroste jen
 
z fondů knihoven,je vědeckou disciplinou,za níž musel bez ustání do přírody
 
doma a pak i na Balkán,kde prováděl především výzkum hmyzu šikmokřidlého,
 
sítokřidlého,rovnokřidlého,srpic a pošvatek,čehož si sotvakdo v přírodě
 
povšimne.Klapálek z cesty po Balkánu vydal "Zprávu o cestě entomologické
 
a východní Rumenií v roce 1893".Navázal spolupráci s Evropou,posílali mu-
 
své práce a on se měl čím revanžovat.Z jeho knih se utvořil zárodek budoucí
 
entomologické knihovny.
 
 
 
Z třeboňské učitelské štace si do Prahy přivezl materiál, z něhož
 
v roce 1895 zpracoval studie "Seznam hmyzu českého","Hmyz šikmokřídlý a
 
síťokřídlý" a pak následovaly práce "Příspěvek ku znalosti vývoje českých
 
hydroptilid" ,"Analytické tabulky českých druhů trichopter" a "Obojetník
 
kobylky zelené".
 
 
 
Nebylo v Čechách člověka povolanějšího,zapálenějšího pro obor,mež
 
Klapálek,takže i hesla o hmyzu pro Ottův naučný slovník jsou z jeho péra.
 
 
 
A pak přišla chvíle,kdy obor zmohutněl,přibývali entomologové nejen
 
po profesi,ale i amatéři,kteří vytvořili společnou Českou entomologickou
 
společnost.Její ustavující zasedání 9.3.1904 se konalo v Zemědělské radě
 
na Václavském náměstí.Společnost měla 55 členů a bylo samozřejmostí,že
 
přesedou zvolili Klapálka.Obor dostoupil do širokého povědomí lidí a jeho
 
nový "Časopis ČSE" byl přitažlivý pro další zájemce.
 
 
 
V roce 1909 Klapálek vydal první český souborný přehled hmyzu ze sta-
 
noviska biologického.Nazval jej "Ze života hmyzu".Před válkou ještě stačil
 
absolvovat tři entomologické expedice do Sudánu a Nord Ugandy (1912-14)
 
a z cesty vytěžil přehled exotických neuropter.A v roce 1914,kdy František
 
Josef I.vypověděl válku Srbsku,vyšel Klapálkův překlad Darvinova spisu
 
"O vzniku druhů přirozeným výběrem".
 
 
 
Velký český entomolog nebyl vědcem uzavřeným před světem do svého
 
oboru.V roce 1908 jeho zásluhou vznikla největší organizace českého úřed-
 
nictva "Český svaz úřednických spolku".Sdružoval 75 organizací s 41 tisí-
 
ci úředníků a učitelů.V roce 1910 založil "Úřednický peněžní ústav",který
 
v hladové válce otevřel pro úřednictvo i dvě kuchyně.
 
 
 
Vynikající vědecký systematik,morfolog a biolog zemřel nečekaně
 
v noci necelé čtyři měsíce poté,co se vznikem samostatné ČSR otevřely
 
lepší vyhlídky i pro jeho vědu.Etymologové a učitelští kolegové mu od-
 
kryli v roce 1919 památník v Libochovicích,kde naposled bydlel a je tam
 
rovněž pohřben.
 

Aktuální verze z 14. 4. 2020, 17:15

Český entomolog. Byl zakládajícím členem a prvním předsedou „České společnosti entomologické„ (1904). Společnost sdružovala profesionály i amatéry. Zkoumal ekologii a morfologii hmyzu, především řády: chrostíci, síťokřídlí a brouci.
František Klapálek (1863-1919).jpg
Narození a úmrtí
  • 31. 8. 1863 (Luže)
  • 3. 2. 1919 (Praha)
Památníky
  • Peckova 263/17; PD s bystou, R. Březa 1929 (odstraněna)
  • Pohřben v Libochovicích
Odkazy

Jeho zájmu o hmyz si povšiml na litomyšlském gymnáziu prof. přírodopisu Bárta a vášnivý mladičký sběratel brouků měl o své budoucnosti rozhodnuto. Přihlásil se na studium přírodovědy na Karlově univerzitě a známý geolog, zoolog a paleontolog prof. A. Frič, bratr bouřliváka roku 1848 a spisovatele J. V. Friče, mu umožnil přístup ke sbírkám v Národním muzeu, tehdy ještě na Příkopech. V šestadvaceti jej už entomologové znali i z řady odborných článků.

Fundovaná studie „Metamorfosa českých chrostíků“ jej zařadila mezi adepty entomologické vědy a uznáním mu bylo stipendium pro studium v Londýně u významnému entomologa R. McLachlana a při zpáteční cestě nezapomněl ani na Paříž. Rád by zůstal u své vědy, jenže starost s obživou jej přiměla ke středoškolské profesorské dráze. Pobyt na gymnáziu v Litomyšli nebo v Třeboni obohatil jeho entomologickou sbírku. Začátkem století se objevil na gymnáziu v pražském Karlíně. Bylo mu čtyřicet a bibliografie jeho studií byla dost rozsáhlá k tomu, aby jej zvedla mezi znalce, kteří měli renomé i v zahraničí.

Klapálek proputoval za hmyzem české země. Hned po vydání své studie „Metamorfosy českých chrostíků“ vydal v roce 1890 její dodatky „Předběžný seznam českých Trichopter (Chrostíků)“. Za rok následovala studie z jeho českých cest „Trichopterologický výzkum Čech v roce 1891“. Tento obor neroste jen z fondů knihoven, je vědeckou disciplínou, za níž musel do přírody doma a pak i na Balkán, kde prováděl především výzkum hmyzu šikmokřidlého, síťokřídlí, rovnokřídlého, srpic a pošvatek, čehož si sotvakdo v přírodě povšimne. Klapálek z cesty po Balkánu vydal „Zprávu o cestě entomologické a východní Rumenií v roce 1893“. Navázal spolupráci s Evropou, posílali mu své práce a on se měl jak revanšovat. Z jeho knih se utvořil zárodek budoucí entomologické knihovny.

Z třeboňské učitelské štace si do Prahy přivezl materiál, z něhož v roce 1895 zpracoval studie „Seznam hmyzu českého“, „Hmyz šikmokřídlý a síťokřídlý“ a pak následovaly práce „Příspěvek ku znalosti vývoje českých Hydroptilid“, „Analytické tabulky českých druhů trichopter“ a „Obojetník kobylky zelené“.

Nebylo v Čechách člověka povolanějšího, zapálenějšího pro obor, než Klapálek, takže i hesla o hmyzu pro „Ottův slovník naučný„ jsou z jeho péra.

A pak přišla chvíle, kdy obor zmohutněl, přibývali entomologové nejen po profesí, ale i amatéři, kteří vytvořili „Českou společnost entomologickou„. Její ustavující zasedání se konalo 9. 3. 1904 v síni Zemědělské rady pro Království české v Praze. Společnost měla 55 členů a bylo samozřejmostí, že předsedou zvolili Klapálka. Obor pronikl do širokého povědomí lidí a nový „Časopis ČSE“ byl přitažlivý pro další zájemce.

V roce 1908 Klapálek vydal první český souborný přehled hmyzu ze stanoviska biologického. Nazval jej „Ze života hmyzu“. Před válkou ještě stačil absolvovat tři entomologické expedice do Súdánu a Ugandy (1912-14) a z cesty vytěžil přehled exotických síťokřídlých. V roce 1914, kdy František Josef I. vypověděl válku Srbsku, vyšel Klapálkův překlad Darwinova spisu „O vzniku druhů přirozeným výběrem.“

Velký český entomolog nebyl vědcem uzavřeným před světem do svého oboru. V roce 1908 jeho zásluhou vznikla největší organizace českého úřednictva „Český svaz úřednických spolků“. Sdružoval 75 organizací s 41 tisíci úředníky a učiteli. V roce 1910 založil „Úřednický peněžní ústav“, který v hladové válce otevřel pro úřednictvo i dvě kuchyně. Vynikající vědecký systematik, morfolog a biolog zemřel nečekaně v noci, necelé čtyři měsíce poté, co se vznikem samostatné ČSR otevřely lepší vyhlídky i pro jeho vědu. Entomologové a učitelští kolegové mu odkryli v roce 1919 památník v Libochovicích, kde naposled bydlel a je tam rovněž pohřben.