Jan Roháč z Dubé

Z Pražský pantheon
Verze z 26. 12. 2019, 11:04, kterou vytvořil Tomáš Gardelka (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

datum narození neznámo 9.9.1437 Praha Oběšen na popravišti za "Horskou branou" (křižovatka silnic Českobrodské a K Olšanům)

Pomník,A.Sopr b.r. Letohrádek Hvězda - Bílá hora



Husitský hejtman na Lomnici nad Lužnicí,pak v Táboře.Stoupenec Žižky,s nimž byl ve většině bitev i jednání.Bojoval u Lipan me- zi poraženými táborskými.Jeho hrad Sion,poslední místo odporu husitů,byl 6.9.1437 dobyt panskou jednotou a zbořen.




     První zprávy o Roháčovi prozrazují,že si roku 1417 koupil v Praze

dům asi v místech dnešního Masarykova nádraží.Není tudiž vyloučeno,že s Žižkou,s nimž byl patrně zpřízněn,bojoval už 14.7.1420 ve vítězné bitvě proti Zigmundovým křižákům na Vítkově.Určitě ale táhl s Žižkou k jihu proti mocnému královu stoupenci Oldřichu z Rožmberka a po dobytí jeho hradu a města Lomnice n.Lužnicí (16.9.1420) byl jmenován zdejším lomnickým hejtmanem.Hrad byl pak dlouhý čas vysunutou baštou husitů proti Rožmber- kovi.

     V prosinci roku 1420 byl s Žižkou a táborskými kněžími v Praze na jed-

nání s universitními mistry ("tzv."hádání") v domě Petra Zmrzlíka poblíž kostela sv.Jakuba na Starém městě.Jednalo se např.o tom,zda se mše má slou- žit v ornátě či podle bible chudě.Hned po roce,když na zranění zemřel tábor- ský hejtman Mikuláš z Husi,zvolili Roháče za něj,čili stal se jedním ze čtyř správců Tábora.Bylo už osudovým posláním Žižky a často i Roháče,že na vo- jenských výpravách museli neustále smiřovat názorové rozdíly mezi Pražany a Táborem,čili umírněných s radikály.

     Těsně před obležením Litoměřic Žižkou svolali Pražané na 19.května

1421 sněm do Čáslavi.Roháč na něm zastupoval Tábor.Sněm ve jménu zemí české i moravské vyhlásil,že všichni budou ctít čtyři artykule Pražské (svobodu božího slova,přijímání podobojí způsobem,zákaz světského panování kněží a trest za smrtelné hříchy a neřády).Za druhé sněm odmítl za českého krále císaře Zigmunda,tupitele pravd a jazyka českého.

     S Žižkou prožil Roháč mnoho bitev.Např slavnou porážku Zigmunda

u Kutné hory na Tři krále 1424,u obce Habru a u Německého brodu.A když Žiž- ka při obléhání Přibyslavě 11.října téhož roku zemřel na mor,odešel Roháč zpátka do Tábora.Do roku 1427 byl neustále v nějaké bitvě.Táhl s tábority na Prahu,v níž byla stále zřetelnější spolupráce pánů pod obojí s pány pod jednou způsobou a objevovaly se zřetelné náznaky kompromisu pánů s cí- sařem Zigmundem.

     Roháč jednal jménem Tábora s Pražany u Vožic a roku 1427 jej zvolili

za hejtmana v Čáslavi.Pak o něm nebylo dlouho zpráv.Jen o roce 1430 se ví, že si začal budovat svůj biblický hrad u Chlístovic na Kutnohorsku - Sion. Hluboce čistý a přesvědčený husita neuměl uhnout ze své víry.Jeho vize bu- doucnosti byla posvěcena vírou,že humannější svět je světem důstojným člo- věku.A právě proto znovu zvedl meč,když se vyhrotil spor mezi panskou jed- notou pražskou a tábority.

     V bitvě u Lipan poblíž Českého Brodu došlo 30.5.1434 k porážce tá-

borských,vedených bývalým knězem Prokopem Holým.Prokop Holý padl a Roháč byl zajat.Podle úmluvy na Svatojanském sněmu o vzájemném propuštění zajatců byl rovněž Roháč propuštěn.Od této chvíle začalo jeho tříleté údobí vzdoru na Sionu.Kromě jeho hradu vzdoroval kapitulaci ještě Hradec na Labi.

     Zigmundovi,který zasedl na český královský stolec,se podařilo zdo-

lat hradecké a ti se utekli vedeni knězem Martinem Prostředkem na Sion. Předem ztracený odpor Sionu proti obrovské přesile byl projevem ještě větší víry a nezměrné statečnosti husitů.V květnu 1437 přitáhl k Sionu s vojsky nejvyšší hofmistr Hynek Ptáček z Pirkenštejna a obléhl jej.V zá- ří se k němu přidal s vojskem Michal Orzág.Historikům i literátům se do- dneška nepodařilo prokázat,jaký osudný moment to byl,že se 6.září 1437 po- dařilo Sion dobýt.

     Když přiváželi v poutech Jana Roháče z Dubé s jeho 53 věrnými do Pra-

hy,nechal prý císař Zigmund zvonit ve všech kostelích.Po mučení oblékli Roháče do panského oděvu a přivedli jej na zlatém řetězu pod šibenici.Byl pověšen nikoli na Staroměstském náměstí,jak se traduje,ale na popravišti u "Horské brány".Zigmund přežil Jana Roháče jenom o tři měsíce.Z toho po- vstalo mnoho rozporuplných legend.