Jan Zika

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Český politik a odbojový pracovník. Pracoval v tělovýchově a mezi mládeží. Řídil II. ilegální vedení KSČ za nacistické okupace.
Busta.Jan.Zika(1902-1942).od.Jaroslava.Lukesova.jpg
Narození a úmrtí
  • 21. 11. 1902 (Chodouň u Hořovic)
  • 15. 6. 1942 (Praha)
Památníky
Odkazy

Otec se vrátil z l. světové války zmrzačen. Jako nejstarší ze šesti dětí převzal mnoho rodinných starostí na sebe. Vyučil se ševcovině a v roce 1922 si našel místo v Baťově správkárně obuvi v Praze Vršovicích. „Byl velmi nadaný, přemýšlivý a charakterní,“ napsal o něm po třiceti letech ve vzpomínkové knize prof. Václav Černý.

V devatenácti vstoupil do Federace dělnické tělovýchovy Komunistické strany Československa, která právě vznikla osamostatněním části členstva Sociální demokracie (1921). Povšimli si dvacetiletého mladíka klidné povahy a jeho a snahy o sebevzdělání. Jeho funkční kariéra proto stoupala rychle. Po dvou letech řídil v Kladně novou organizaci mládeže, nazvanou po ruském vzoru „Komsomol“. A rovněž v Kladně, kde působil v odborářských i stranických funkcích dlouho A. Zápotocký, jej zvolili organizačním tajemníkem KSČ.

Každý funkční postup byl pro něho stupínkem k získávání vědomostí. Poválečná doba probouzela v dělnickém prostředí naděje na lepší živobytí i touhy po vzdělání. V dělnictvu se zrodila „uhlířská víra“, jak nazval touhy chudých prof. Šalda, že život může být lepším i pro pěšáky života. Zika byl plný této víry a plný touhy, aby to nebyla jenom víra, ale i vzdělané přesvědčení, protože jenom věřit v něco zatlačuje člověka do bezbranného očekávání od jiných. Ruská revoluce v říjnu otevřela prostor činu pro spravedlivější život.

Ziku poslali na dvouletou školy v Moskvě. Přišel zpátky, když se svět začal otřásat hospodářskou krizí. V ČSR bylo na milion nezaměstnaných, kteří nemohli žít z podpory 10 Kč na rodinu. Nebylo třeba žádného politického agitátora. Agitátorem se stal hlad a ten vyhnal lidi do hladových pochodů a demonstrací v ulicích. Na nepokoje dělnictva, jak prozrazuje historie, není řešením jen vyjednávání, ale v nejhorším vládní moc používá i na hlad zbraně. Střety s policií způsobily smrt lidí. „Tiše, tiše, střílelo se.“ zaveršoval tehdy nad padlými pod četnickou střelbou prof. Šalda.

Pro Ziku to všechno byla obrovská lidská, národní i politická škola. Organizoval, řečnil, vedl jednání, byl politickým pěšákem, který nepřerostl do funkčních lavic. Zažil i občanskou válku ve Španělsku, v níž se rozhodovalo o osudu demokratického vládního systému. Oddíly obránců demokratické vlády ve Španělsku musely utéci do exilu. Potom 29. září 1938 podepsaly bez účasti ČSR vlády Anglie, Francie, Německa a Itálie „Mnichovskou smlouvu“, která znamenala anexi českého území Němci.

Zika pomáhal při útěku německých antifašistů do exilu. Ještě před německou anexí 15. března 1939 se začal v ČSR formovat protifašistický ilegální odpor a čeští důstojníci, sokolstvo, politické strany socialistů i nesocialistů vytvořili síť ilegálního hnutí, mezi nimiž byl i I. ilegální ÚV KSČ, v němž byl Zika pověřen zprvu organizací ilegální činnosti mládeže a potom organizoval spojení ilegálního ústředí KSČ s ilegální sítí v ČSR.

V roce 1941 byl zatčen celý ilegální ÚV KSČ. Zika, který se právě skrýval u herce Jindřicha Plachty, gestapu unikl. Sám se ujal vedení nového II. ilegálního výboru KSČ, v němž pracovali i J. Fučík, J. Černý a mnozí z těch, na něž Fučík vzpomínal ve své světově proslulé „Reportáži psané na oprátce“ (přeložena do 90 jazyků).

Dne 27. května 1942 byl spáchán atentát na Heydricha. Na obrovskou razii se za atentátníky v Praze vydalo na 450 policistů. Po stovkách byli popravováni čeští lidé na střelnici v Kobylisích Češi a výhružné vyhlášky visely po domech i na ulicích. V noci z 27. na 28. května gestapo obklíčilo blok domů na Břevnově, kde se v ulici Na Malovance Zika skrýval u Preisslerových. Chtěl sešplhat s prvního patra po provaze, ale provaz se přetrhl a Zika zůstal na dlažbě s nalomenou páteří.

Jaroslav Veselý alias Zika byl převezen do pankrácké věznice a 15. června dodýchal u výslechu.

Našli jste na stránce nedostatek nebo chybu?
Vytvořte si účet a editujte či diskutujte jako na Wikipedii!