Jaroslav Schaller

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Historik a geograf. Byl spolu s J. Dobrovským a F. M. Pelclem vychovatelem dětí hr. F. A. Nostice-Rienecka. Člen piaristického řádu. Jeho největším dílem je „Topographie des Königreiches Böhmen“ (Topografie království českého 1785-91). Napsal knihu o censuře, o Praze aj.
Narození a úmrtí
  • 6. 3. 1738 (na Konopišti)
  • 6. 1. 1809 (Praha)
Památníky
Odkazy

Když mu bylo patnáct let (1753), poslali jej na piaristické gymnázium, kde prokázal velký zájem o literaturu a dějiny. Piaristé byli mužským církevním řádem, založeným v Římě roku 1597. Do vínku dostali úkol připravovat učitele pro církevní školy. Mnišský řád se rozšířil po celé Evropě a do Čech přišel po Bílé hoře roku 1631, kdy do kacířských Čech byly vyslány mnišské řády, aby pomohly převádět jinověrce, hlavně větve kališnické, na samospasitelnou a pravověrnou víru katolickou.

Schaller učil řadu let na piaristických školách a rovněž v Praze, kde jeho představeným byl piarista, znamenitý vědec Gelasius Dobner (1719-1790), čili historik kritického ducha, který nepřijal žádné tvrzení bez důkladné historické dokumentace. Dobner zjistil, že hodně čtená „Česká kronika“ Václava Hájka z Libočan obsahuje velké množství historicky nepodložených údajů, smyšlenek, včetně existence mlčenlivého sv. Jana Nepomuka. Dobner Hájkovu „Českou kroniku“ přeložil do latiny a provedl její důkladnou kritiku. Byl to významný krok vědy k racionálnímu, faktickému uvažování a ke psaní dějin bez dogmat, pověr a účelových smyšlenek, jež šířili jezuité. Čili do života pronikla osvícenská racionální věda.

V roce 1772 přišel do Prahy osvícenský přírodovědec Ignác Born, kolem něhož se semkly racionální mozky, mezi nimiž byli historik a jazykovědec Pelcl, hr. Kinský, Dobrovský a jiní. Za rok začal vycházet jejich časopis „Prager gelehrte Nachrichten“, a do něj přispíval i Schaller. Začala vědecká ofenzíva proti jezuitskému tmářství s důsledky zrušení Tovaryšstva Ježíšova (jezuité) v roce 1773.

Po roce, čili v roce 1774, vznikla „Soukromá společnost nauk“ a Schaller se stal vychovatelem čtyř dětí F. A. Nostice na Maltézském náměstí. Ve stejném poslání se tu sešli: Pelcl, Schaller a Dobrovský. V paláci byla obrovská knihovna, archiv i obrazárna a postupně se v paláci sešla vědecká a umělecká elita Prahy do „debatního salonu“. Schaller s Pelclem měli vědecký zájem o dějiny a literaturu. Jenže Pelcl byl mnohem starší a vzdělanější, čili víc erudovaný a Schallera nedoceňoval. O tři roky později našel své vědecké místo v topografii, čili v místopisu, a stal se průkopníkem oboru.

Přes odpor a nedůvěru úřadů, ale za pomoci mnoha duchovních i úřednických přátel, shrnul topografické údaje, které ale už neměl čas ověřit. Jeho šestnáctidílná „Topographie des Königreiches Böhmen“ vycházela v letech 1785-91. Sám snad ani netušil, jak velký zájem o dílo vyvolá. Když v roce 1791 vydal poslední díl, musel znovu vydat první svazek.

Léta 1794-97 se Schaller věnoval studiu dějin i topografie Prahy. Ve čtyřech svazcích vydal „Beschreibung der Hauptstadt Prag“ (Vyprávění o hlavním městě Praha). Jeho knížka zřejmě vzbudila značný ohlas, protože hned po ní vydal její výtah s názvem „Kurzgefaßte Beschreibung von Prag“ (Krátké vyprávění o Praze).

Mezitím s přispěním Pelcla, který měl špatnou zkušenost s censurou, která ani po sto letech nepustila do tisku Balbínův rukopis „Obrana jazyka českého“ a po zákazu jiných knih, Schaller jako ozvěnu vydavatelských poměrů napsal knihu „Geschichte der k. k. Bücherzensur“ (1796) (Psaní o knižní cenzuře).

Ke konci století, kdy Pelcl stál v čele první katedry češtiny na Pražské univerzitě, Schaller se pustil do životopisné knihy o skvělých osobnostech čili „Kurze Lebensbeschreibungen gelehrter Männer aus dem Orden der frommen Schulen“ (Životopisy učených mužů aj.).

Začátkem století se Schaller jen vracel ke svému tématu popisem nových katastrů království českého. Pak ještě vzdal hold svým spoluvěrcům piaristického řádu knihou „Gedanken über die Ordensverfassung der Piaristen und ihre Lehrart“ (1805) (Poděkování řádu piaristů a jejich umění vyučovat). První badatel české topografie obnažil dosud nepoznaná fakta o české zemi, k níž upřímně tíhl.

Našli jste na stránce nedostatek nebo chybu?
Vytvořte si účet a editujte či diskutujte jako na Wikipedii!