Jindřich Fügner

12.9.1822 Praha

15.11.1865 Praha

Pohřben na Olšanech

PD,1975

Školská 1437/53

Jeden ze dvou zakladatelů Sokola.První starosta pražského Sokola. Vzdělaný obchodník,spoluzakladatel České hypoteční banky.Iniciátor zrodu českého těsnopisu a Spolku pražských stenografů.

"Tuto budovu postavenu pražskému Sokolu r.l863 jeho starostou bratrem Jindřichem Fugnerem,jenž v ní skonal 15.11.1865,posvětila velká práce jeho i prvního náčelníka,bratra Miroslava Tyrše,jenž v ní bydlel 20 let.Tělocvična byla věnována Sokolu,aby se v ní tužili čeští mužové a česká mládež v ušlechtilém zápolení,aby v ní vyrůstala pokolení zdravá na duchu i na těle,hotova ke službě národu i vlasti.Nechť budova nazvaná domem Fugnerovým,kolébka velkého bratrstva sokolského,vždy připomíná sokolstvu i jeho dorostu i všem vzácným Čecho-Slovákům občanské ctnosti a vlasteneckou obětavost,jež první starosta svým příkladem bratřím k následování uložil." Text na PD

Poznal Tyrše u vesnice Nový Jáchymov na Berounsku zcela náhodně.Sám odpočíval u matky a student filosofie Tyrš si vydělával na studia vzdělá- váním dětí pražského továrníka.Byl mezi nimi rozdíl deseti roků,ale při Fugnerově tvořivé mentalitě to nebylo vidět.Fugner byl posedlý zvídavostí, něčím novým,co dávalo životu smysl.Objevil ve studentově výkladu cosi no- vého a významného.Oba byli posedli kreativitou,čili tvořivě myslet a okam- žitě myslet na realizaci k prospěchu života.

Tyrš při studiu řecké filosofie a umění narazil na pojem "kalokagat- hia",což byl starořecký princip výchovy mladých mužu v souznění tělesné a duchovní stránky života.Český život po staletém takřka nebytí potřeboval hodně svěžesti těla i ducha,aby nebojácně zdolal podceňování českého náro- da cizími i sama sebe.Sebevýchova národa pomůže stmelit národ a zvednout jeho sebedůvěru.

Byla to jedna s tratí na velkou vzdálenost,do budoucna a k ní se bu- de cestou přilévat široký národní kultury.Inu pramínky a prameny slity v jednu řeku.Oba si zanotovali,zahořeli a dospěli k názoru,že je potřeba konat.Na zdolání sevření "žalářem národů",jak se Rakousku říkalo,se muselo jednat okamžitě.Hlavně začáýtkem 60.let,kdy zjihla hříva rakouského sebe- vědomí v prohrané bitvě u Solferina (24.6.1859) v Itálii.Franz Josef I. okamžitě vydaů "Říjnový diplom" (20.10.1860),v němž slibil ústavnost.Jako houby po dešti zakládali Češi spolky,noviny,prostě otevřel se ventil spo- lečenské aktivitě.Národ vzlétl jako sokol,ano "Sokol" bude vhodný název pro novou tělovýchovnou organizaci.

Fugner nebyl Čech,pocházel z německé rodiny,ale snaha Čechů o roz- mach českého národního života mu byla blízká z pochopitelného důvodu.Otec měl obchod se střížním zbožím a prodával hodně i Čechům,ba i Čechy zaměst- nal.Jindřich se po gymnasiu nějaký čas otrkával v závodě Bachbeula v Jung- mannově ulici a pak jej otec poslal na zkušenou do Terstu.Atam byl jako u vidění.Všechno ho tam zajímalo,od filosofie po dějiny,astronomii,ba po- znal sanskrt a hned se mu učil.Nadchl se pro terstkou pojišťovnu "Societa Nuova" a po otcově smrti proměnil pražský obchůdek v její jednatelství.

Proputoval celou západní Evropu a nebylo oboru,do něhož alespoň nena- hlédl.Na jedné cestě poznal Gabelsbergerovou těsnopisnou soutavu a okamžitě s přítelem Eduardem Novotným,klasickým filologem a redaktorem,ustavili Spolek těsnopisu.Novotný vymyslel českou variantu.Fugner se naučil stenogra- fovat a zapsal celý průběh zasedání českého sněmu.Byla to u něj opravdu vědychtivá chorobnost a ta mu dala křídla okamžité aplikace.To jej vysu- nulo mezi přední obchodníky,kteří si ho zvolili do obchodní komory a záhy se stal i vedoucím Hypoteční banky.

V původním obchodě rodiny se mluvilo německy i česky,proto Fugner do svých podniků zavedl i češtinu.Jeho vztak k českému jazyku byl opúravdu upřímný,protože financoval loterii,jejíž výnos měl pomoci dcerce K.H.Bo- rovskéhu Zdeničce.A myšlenka Sokola ta zlákala kdekoho a čiperný organizá- tor národního života Barák vymyslel spolkový pozdrav "Nazdar".Tyrš Fugnera navrhl za prvního předsedu Pražského Sokola a Fugner všechno financoval. Ideovým a tělovýchovným vůdcem byl Tyrš.Vdechli Sokolu principy demokrati- smu,bratrství a mravní ušlechtilosti.

Fugner požádal Josefa Mánesa,aby navrhl sokolský prapor i stejnokroj a sám doporučil,aby sokolský kroj byl doplněn garibaldovskou červenou koši- lí.V roce 1865 se z jeho podnětu konaly sokolské šibřinky a byla to první sokolská ukázka rozkvetlých sokolských stejnokrojů.

Už v roce 1863 Fugner poskytl peníze na postavení první,přepychové sokolské tělocvičny v Mezibranské,dnes Sokolské ulici.Byla z toho jedinečná událost,která inspirovala i Čechy v zahraničí k zakládání Sokola.Mecenáš- ský nadšenec se však nedočkal prvních společných cvičení Sokola,ani první- ho všesokolského sletu v roce 1882.Zhasl náhle na "talovitost krve",říká dobový nález. Zemřel ve třiačtyřiceti letech a Tyrš se nastěhoval do nové- ho sokolského domu,ujal se jeho mladičké dcerky,jež se si Tyrše vzala.Vyro- stla z ní teoretička a historička zejména lidového umění. skvělá znalkyně lidového umění.

PD s dekorem,b.r. Růžová 971/5 (rodiště)