Josef Gočár: Porovnání verzí

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (naimportována 1 revize)
Řádek 1: Řádek 1:
13.3.1880 Semín u Přelouče
+
13. 3. 1880 Semín u Přelouče
 
+
10. 9. 1945 Jičín
10.9.1945 Praha
 
Pohřben
 
 
 
 
PD s jeho jménem
 
PD s jeho jménem
 +
Pohřben na Slavíně
  
u kostela sv.Václava na Vršovickém náměstí
+
'''Český architekt (kubismu, funkcionalismu a konstruktivismu). Z díla: Dům U Černé Matky Boží na rohu Celetné ulice, býv. Banka československých legií Na Poříčí, kostel sv. Václava ve Vršovicích, Pavilon-Gočár v Lázních Bohdaneč, Hradec Králové: banka, školy, ředitelství ČSD, úprava náměstí.'''
 
 
 
 
'''Český architekt (kubismu,funkcionalismu a konstruktivismu).Z díla: Dům U černé matky boží v Celetné ulici,býv.banka čsl.legií na Poříčí,kostel sv.Václava ve Vršovicích,lázně Bohdaneč,Hradec Králové:gymnasium,banka,školy,ředitelství státních dráh,úprava Ulrichova náměstí.'''
 
 
 
 
 
''"Nová architektura musí do důsledku odpovídat zásadám ekonomie... Nové požadavky musejí být hledány i uskutečňovány vědecky: matematicky, empiricky, statisticky a sociologicky..musí být hygienická...nesmí předurčovat žádný estetický zámysl".'' Program čas.Stavba 1924-25
 
 
 
 
 
  
 +
„Nová architektura musí do důsledku odpovídat zásadám ekonomie. Nové požadavky musejí být hledány i uskutečňovány vědecky: matematicky, empiricky, statisticky a sociologicky, musí být hygienická, nesmí předurčovat žádný estetický zámysl.“ - Program čas. Stavba 1924-25
  
To bylo vyznání skupiny umělců,kterou nazývali "letenská republika",
 
protože někteří bydleli poblíž Letné a hlavně se scházeli v kavárně na ro-
 
hu Korunovační a Čechovy ulice.Byli mezi nimi Gočár,Chochol,Feuerstein,Hav-
 
líček,Žák,ba i malíř Tittelbach zašel,sochařka Jirásková,režisér Machatý
 
a studenti z blízké Akademie jen pošilhávali po svých učitelích a vzorech.
 
V době zveřejnění Programu v čas."Stavba",Gočára právě jmenovali profeso-
 
rem Akademie.Víc přemýšlel než mluvil,vzpomínali studenti,postavil se tiše
 
ke studentově prknu,díval se dlouho,přemýšlel a pak vyslovil ortel ve třech
 
"známkách": "To se mi líbí" nebo "to se mi nelíbí" nebo vrtěl hlavou a ne-
 
šťastně vrtěl hlavou a opakoval "To se mi nelíbí,to se mi strašně nelíbí".
 
  
Náležel ke trojici předních architektů Janák-Gočár-Novotný,která
+
To bylo vyznání skupiny umělců, kterou nazývali „Letenská republika“, protože někteří bydleli poblíž Letné a scházeli se hlavně v kavárně na rohu Korunovační a Čechovy ulice. Byli mezi nimi Gočár, Chochol, Feuerstein, Havlíček, Žák, ba i malíř Tittelbach zašel, sochařka Jirásková, režisér Machatý a studenti z blízké Akademie výtvarných umění jen pošilhávali po svých učitelích a vzorech. V době zveřejnění Programu v čas. „Stavba“, Gočára právě jmenovali profesorem Akademie. Víc přemýšlel než mluvil, vzpomínali studenti, postavil se tiše ke studentovo prknu, díval se dlouho, přemýšlel a pak vyslovil ortel ve třech „známkách“: „To se mi líbí.“ nebo „To se mi nelíbí.“, případně nešťastně vrtěl hlavou a opakoval „To se mi nelíbí, to se mi strašně nelíbí.
před první světovou válkou vnesla do české architektury kubismus.Po válce
 
se ke kubismu ještě krátce vrátila v tzv.rondokubismu,čili v aplikaci oblou-
 
čkového dekorativistického prvku do svého stylu,ale to se už do architek-
 
tury drsně tlačil racionální funkcionalismus,pak ruský konstruktivismus
 
nebo purismus.Mladí architekti se nevráceli,hleděli dopředu a dávali no-
 
vým podnětům okamžitě tvar.
 
  
Gočár byl z rodiny pivovárníka v Bohdanči.Reálku vystudoval v Par-
+
Náležel k trojici předních architektů Janák-Gočár-Novotný, která před první světovou válkou vnesla do české architektury kubismus. Po válce se ke kubismu ještě krátce vrátili v tzv. rondokubismu, čili v aplikaci obloučkového dekorativistického prvku do svého stylu, ale to se už do architektury drsně tlačil racionální funkcionalismus, pak ruský konstruktivismus nebo purismus. Mladí architekti se nevraceli, hleděli dopředu a dávali novým podnětům okamžitě tvar.
dubicích,vyšší průmyslovku v Praze a ve speciálce na Umělecko průmyslo-
 
vé škole u prof.Kotěry,žáka vídeňského modernisty O.Wagnera,prokázal svůj
 
talent naplno.Kotěra mu svěřil vedení svého ateliéru a v roce 1908 se Go-
 
čár na škole úplně osamostatnil.Ve světové architektuře zbyl z české mo-
 
derny především prvek kosoúhlých tvarů,jež jsou jsou jakoby seříznuty jako
 
sochařskou špachtlí.A právě tento prvek od Čechů převzali Němci a Američané.
 
  
Gočárova nejobdivovanější díla jsou především kubistický dům U černé
+
Gočár byl z rodiny pivovarského sládka. Část dětství vyrůstal v Bohdanči, reálku vystudoval v Pardubicích, vyšší průmyslovku v Praze a na Umělecko-průmyslové škole u prof. Kotěry, žáka vídeňského modernisty O. Wagnera, prokázal svůj talent naplno. Kotěra mu svěřil vedení svého ateliéru a v roce 1908 se Gočár na škole úplně osamostatnil. Ve světové architektuře zbyl z české moderny především prvek kosoúhlých tvarů, jež jsou seříznuty jako sochařskou špachtlí. A právě tento prvek od Čechů převzali Němci a Američané.
matky boží (1912) v Celetné ulici,který skvěle dotvrzuje myšlenku arch.Hon-
 
zíka,že dobrá architektura byť z kteréhokolí století vzájmně ladí jako
 
klaviatura klavíru.A to potvrzuje i kubistický obytný dům arch.Chochola
 
u Železničního mostu.Gočár projevil v kubismu(1910-18) pozoruhodnou tvaro-
 
vou vynalézavost,představivost a ukázal ji zejména v neuvěřitelně odvážném
 
soutěžním v roce 1910 v projektu na Staroměstskou radnici v Praze.Je to
 
obrovská tvarová skládačka,jež se vysoko vyšplhala nad radniční věž.
 
  
Nejvýrazněji se zapsal do výstavby a modernizace Hradce Králového,
+
Gočárovo nejobdivovanější dílo je především kubistický dům U Černé Matky Boží (1912) na rohu Celetné ulice, který skvěle dotvrzuje myšlenku arch. Honzíka, že dobrá architektura, byť z kteréhokoliv století, vzájemně ladí jako klaviatura klavíru. A to potvrzuje i kubistický obytný dům arch. Chochola u Železničního mostu. Gočár projevil v kubismu (1910-18) pozoruhodnou tvarovou vynalézavost a představivost. Ukázal ji zejména v neuvěřitelně odvážném soutěžním projektu na Staroměstskou radnici v Praze v roce 1910. Je to obrovská tvarová skládačka, jež se vysoko vyšplhala nad radniční věž.
kde začátkem 20.století zbourali cihlové hradby z doby Josefa II. a uvažo-
 
vali,jak město ucelit.Přemýšlivý starosta města dr.Fr.Ulrych požádal
 
arch.Kotěru,aby s přáteli zkusili projekt moderního,novodobého města,které
 
bude odpovídat modernímu pojetí života.Kotěra měl v Gočárovi zdatného "Fan-
 
tastu" nového a ten brzo dr.Ulrycha překvapil pojetím ucelení města v ši-
 
roký,vzdušný prostor,který byl funkčně a esteticky ucelený.Stará zástavba
 
a volný prostor po hradbách se do sebe vklínily,aniž je stěsnala jakákoli
 
stavební překážka.Projekt byl jako široká náruč starého s novým,aniž by
 
si protiřečily.Od domu Lutherova ústavu po Kozí plácek a to nejzajímavější
 
je doposud řešení prostoru kolem kostela P.Marie monumentálním schodištěm,
 
což je důstojný prvek i u Gočárova vršovického kostela.
 
  
Teprve po l.světové válce,kterou Gočár prožil jako technický důstoj-
+
Nejvýrazněji se zapsal do výstavby a modernizace Hradce Králové, kde začátkem 20. století zbourali cihlové hradby z doby Josefa II. a uvažovali, jak město ucelit. Přemýšlivý starosta města JUDr. František Ulrich požádal arch. Kotěru, aby s přáteli zkusili projekt novodobého města, které bude odpovídat modernímu pojetí života. Kotěra měl v Gočárovi zdatného „fantastu“ a ten brzy JUDr. Ulricha překvapil pojetím ucelení města v široký, vzdušný prostor, který byl funkčně a esteticky ucelený. Stará zástavba a volný prostor po hradbách se do sebe vklínily, aniž je stěsnala jakákoliv stavební překážka. Projekt byl jako široká náruč starého s novým, aniž by si protiřečily, od domu Lutherova ústavu po Kozí plácek. To nejzajímavější je řešení prostoru kolem kostela P. Marie monumentálním schodištěm, což je důstojný prvek i u Gočárova vršovického kostela.
ník v Tyrolích,se k projektu vrátil a ještě navrhl koželužskou školu
 
s vilou a gymnasium s tělocvičnou.Symetrie uspořádání škol,banky a ředi-
 
telství státních dráh je rovněž Gočárovým dílem,ba vyprojektoval i náměstí
 
tak,aby připomínalo potomkům osvíceného starostu Dr.Ulrycha.Hradec Králové
 
je aplikací funkcionalismu v české architektuře a tím se město dostalo
 
do povědomí dějin světové architektury.
 
  
V letech 1911-12 dal Gočár kubistickou podobu i nevelkým lázním v Boh-
+
Teprve po 1. světové válce, kterou Gočár prožil jako technický důstojník v Tyrolích, se k projektu vrátil a ještě navrhl koželužskou školu s vilou ředitele a gymnázium s tělocvičnou. Symetrie uspořádání škol, banky a ředitelství ČSD je rovněž Gočárovým dílem, ba vyprojektoval i náměstí tak, aby připomínalo potomkům osvíceného starostu JUDr. Ulricha. Hradec Králové je aplikací funkcionalismu v české architektuře. Tím se město dostalo do povědomí dějin světové architektury.
danči u Pardubic.Jsou domýšleny stavebně fukčně tak,aby léčebné procedury
 
byly pod jednou střechou.V kubistickém stylu je kolonáda,kterou zformoval
 
do podoby pilířů,oken,dveří,sešikmených parapet a stejně tak i štít budovy.
 
Projekt lázní realizoval ve stejném čase jako dům U černé matky boží v Pra-
 
ze.Pozval si ke spolupráci nejlepší sochaře,mezi nimiž byl i tvůrce české-
 
ho sochařského kubismu Guttfreud.
 
  
I pražský Veletržní palác arch.Tyla a Všeobecný penzijní ústav
+
V letech 1911-12 dal Gočár kubistickou podobu i nevelkým lázním v Bohdanči u Pardubic. Stavba je domyšlena funkčně tak, aby léčebné procedury byly pod jednou střechou. V kubistickém stylu je kolonáda, kterou zformoval do podoby pilířů, oken, dveří, sešikmených parapet a stejně tak i štít budovy. Projekt lázní realizoval ve stejném čase jako dům U Černé Matky Boží v Praze. Pozval si ke spolupráci nejlepší sochaře, mezi nimiž byl i tvůrce českého sochařského kubismu Guttfreund. I pražský Veletržní palác arch. Tyla a Všeobecný penzijní ústav arch. Honzíka a Havlíčka na Žižkově ukazují na světovost tehdejší české architektury.
arch.Honzíka a Havlíčka na Žižkově ukazují na světovost tehdejší české
 
architektury.
 
  
Když na Mezinárodním kongresu umění v Dusseldorfu v roce 1922 mluvil
+
Když na mezinárodním kongresu umění v Düsseldorfu v roce 1922 mluvil o konstruktivismu Rus Lisickij, době už šel z Francie naproti purismus s kultem přehlednosti, čistoty a účelnosti. Gočár se do tohoto proudu samozřejmě začlenil. Podařilo se mu zbudovat pozoruhodný moderní kostel ve Vršovicích, nebo Legiobanku na Poříčí a nepočítaně interiérů, např. kavárnu Hlavovka, skříň na korunovační klenoty. Jeho snem byla nová Národní galerie. Navrhl její projekt a mnohokrát jej předělával. Zprvu ji zasadil v prostoru Petrského nábřeží, pak na Letnou a nakonec do zeleně Kampy. Dlouho tu byl jako svědek jeho záměru základní kámen a pak už ani ten ne, protože jeho projekt Národní galerie nebyl realizován. Snad by se uskutečnil, ale Gočár 4 měsíce po druhé světové válce zemřel.
o konstruktivismu Rus Lisickij,době už šel z Francie naproti purismus
 
s kultem přehlednosti,čistoty a účelnosti.Gočár se do tohoto proudu samo-
 
zřejmě začlenil.Podařil se mu v Praze zbudovat pozoruhodný moderní kostel
 
ve Vršovicích,nebo Legiobanku na Poříčí a nepočítaně interiérů (např.kavár-
 
nu Hlavovka,skříň na korunovační klenoty aj.).Jeho snem ale byla nová Ná-
 
rodní galerie.Navrhl její projekt a mnohokrát jej předělával.Zprvu ji za-
 
sadil v prostoru Petrského nábřeží,pak na Letnu a nakonec do zeleně Kampy.
 
Dlouho tu byl jako svědek jeho záměru základní kámen a pak už ani ten ne,
 
protože jeho projekt Národní galerie nebyl realizován.Snad by se uskute-
 
čnil,ale Gočár 4 měsíce po druhé světové zemřel.
 

Verze z 22. 5. 2020, 20:35

13. 3. 1880 Semín u Přelouče 10. 9. 1945 Jičín PD s jeho jménem Pohřben na Slavíně

Český architekt (kubismu, funkcionalismu a konstruktivismu). Z díla: Dům U Černé Matky Boží na rohu Celetné ulice, býv. Banka československých legií Na Poříčí, kostel sv. Václava ve Vršovicích, Pavilon-Gočár v Lázních Bohdaneč, Hradec Králové: banka, školy, ředitelství ČSD, úprava náměstí.

„Nová architektura musí do důsledku odpovídat zásadám ekonomie. Nové požadavky musejí být hledány i uskutečňovány vědecky: matematicky, empiricky, statisticky a sociologicky, musí být hygienická, nesmí předurčovat žádný estetický zámysl.“ - Program čas. Stavba 1924-25


To bylo vyznání skupiny umělců, kterou nazývali „Letenská republika“, protože někteří bydleli poblíž Letné a scházeli se hlavně v kavárně na rohu Korunovační a Čechovy ulice. Byli mezi nimi Gočár, Chochol, Feuerstein, Havlíček, Žák, ba i malíř Tittelbach zašel, sochařka Jirásková, režisér Machatý a studenti z blízké Akademie výtvarných umění jen pošilhávali po svých učitelích a vzorech. V době zveřejnění Programu v čas. „Stavba“, Gočára právě jmenovali profesorem Akademie. Víc přemýšlel než mluvil, vzpomínali studenti, postavil se tiše ke studentovo prknu, díval se dlouho, přemýšlel a pak vyslovil ortel ve třech „známkách“: „To se mi líbí.“ nebo „To se mi nelíbí.“, případně nešťastně vrtěl hlavou a opakoval „To se mi nelíbí, to se mi strašně nelíbí.“

Náležel k trojici předních architektů Janák-Gočár-Novotný, která před první světovou válkou vnesla do české architektury kubismus. Po válce se ke kubismu ještě krátce vrátili v tzv. rondokubismu, čili v aplikaci obloučkového dekorativistického prvku do svého stylu, ale to se už do architektury drsně tlačil racionální funkcionalismus, pak ruský konstruktivismus nebo purismus. Mladí architekti se nevraceli, hleděli dopředu a dávali novým podnětům okamžitě tvar.

Gočár byl z rodiny pivovarského sládka. Část dětství vyrůstal v Bohdanči, reálku vystudoval v Pardubicích, vyšší průmyslovku v Praze a na Umělecko-průmyslové škole u prof. Kotěry, žáka vídeňského modernisty O. Wagnera, prokázal svůj talent naplno. Kotěra mu svěřil vedení svého ateliéru a v roce 1908 se Gočár na škole úplně osamostatnil. Ve světové architektuře zbyl z české moderny především prvek kosoúhlých tvarů, jež jsou seříznuty jako sochařskou špachtlí. A právě tento prvek od Čechů převzali Němci a Američané.

Gočárovo nejobdivovanější dílo je především kubistický dům U Černé Matky Boží (1912) na rohu Celetné ulice, který skvěle dotvrzuje myšlenku arch. Honzíka, že dobrá architektura, byť z kteréhokoliv století, vzájemně ladí jako klaviatura klavíru. A to potvrzuje i kubistický obytný dům arch. Chochola u Železničního mostu. Gočár projevil v kubismu (1910-18) pozoruhodnou tvarovou vynalézavost a představivost. Ukázal ji zejména v neuvěřitelně odvážném soutěžním projektu na Staroměstskou radnici v Praze v roce 1910. Je to obrovská tvarová skládačka, jež se vysoko vyšplhala nad radniční věž.

Nejvýrazněji se zapsal do výstavby a modernizace Hradce Králové, kde začátkem 20. století zbourali cihlové hradby z doby Josefa II. a uvažovali, jak město ucelit. Přemýšlivý starosta města JUDr. František Ulrich požádal arch. Kotěru, aby s přáteli zkusili projekt novodobého města, které bude odpovídat modernímu pojetí života. Kotěra měl v Gočárovi zdatného „fantastu“ a ten brzy JUDr. Ulricha překvapil pojetím ucelení města v široký, vzdušný prostor, který byl funkčně a esteticky ucelený. Stará zástavba a volný prostor po hradbách se do sebe vklínily, aniž je stěsnala jakákoliv stavební překážka. Projekt byl jako široká náruč starého s novým, aniž by si protiřečily, od domu Lutherova ústavu po Kozí plácek. To nejzajímavější je řešení prostoru kolem kostela P. Marie monumentálním schodištěm, což je důstojný prvek i u Gočárova vršovického kostela.

Teprve po 1. světové válce, kterou Gočár prožil jako technický důstojník v Tyrolích, se k projektu vrátil a ještě navrhl koželužskou školu s vilou ředitele a gymnázium s tělocvičnou. Symetrie uspořádání škol, banky a ředitelství ČSD je rovněž Gočárovým dílem, ba vyprojektoval i náměstí tak, aby připomínalo potomkům osvíceného starostu JUDr. Ulricha. Hradec Králové je aplikací funkcionalismu v české architektuře. Tím se město dostalo do povědomí dějin světové architektury.

V letech 1911-12 dal Gočár kubistickou podobu i nevelkým lázním v Bohdanči u Pardubic. Stavba je domyšlena funkčně tak, aby léčebné procedury byly pod jednou střechou. V kubistickém stylu je kolonáda, kterou zformoval do podoby pilířů, oken, dveří, sešikmených parapet a stejně tak i štít budovy. Projekt lázní realizoval ve stejném čase jako dům U Černé Matky Boží v Praze. Pozval si ke spolupráci nejlepší sochaře, mezi nimiž byl i tvůrce českého sochařského kubismu Guttfreund. I pražský Veletržní palác arch. Tyla a Všeobecný penzijní ústav arch. Honzíka a Havlíčka na Žižkově ukazují na světovost tehdejší české architektury.

Když na mezinárodním kongresu umění v Düsseldorfu v roce 1922 mluvil o konstruktivismu Rus Lisickij, době už šel z Francie naproti purismus s kultem přehlednosti, čistoty a účelnosti. Gočár se do tohoto proudu samozřejmě začlenil. Podařilo se mu zbudovat pozoruhodný moderní kostel ve Vršovicích, nebo Legiobanku na Poříčí a nepočítaně interiérů, např. kavárnu Hlavovka, skříň na korunovační klenoty. Jeho snem byla nová Národní galerie. Navrhl její projekt a mnohokrát jej předělával. Zprvu ji zasadil v prostoru Petrského nábřeží, pak na Letnou a nakonec do zeleně Kampy. Dlouho tu byl jako svědek jeho záměru základní kámen a pak už ani ten ne, protože jeho projekt Národní galerie nebyl realizován. Snad by se uskutečnil, ale Gočár 4 měsíce po druhé světové válce zemřel.