Josef Růžička: Porovnání verzí

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (naimportována 1 revize)
m (Tomáš Gardelka přesunul stránku Josef Ružička na Josef Růžička)
(Žádný rozdíl)

Verze z 26. 12. 2019, 16:46

15.3.1808 Kohoutov u Krucemburka 3.8.1872 Praha Pohřben na evangelickém hřbitově na Invalidovně, po jeho zrušení na Olšanech

PD,mramor b.r. V Jirchářích 153/13



Český evangelický učitel a spisovatel.Člen Národního výboru a vý- boru Slovanského sjezdu v roce 1848. Zasedal v zastupitelstvu hl. m.Prahy.Vydával evangelické časopisy a publikace,např.Jubilejní Bibli kralickou.




     Za vyšším vzděláním jej musela evangelická rodina poslat na evange-

lické lyceum v Modré u Prešpurka (Bratislava),na níž nedlouho předtím studovali Šafařík s Palackým.A po lyceu zamířil do Prahy,kde se český ná- rodní život teprve prodíral k životu režimem císaře Františka I.,jehož policejní ředitel Sedlnický upozorňoval,že každý pohyb národního hnutí je předzvěstí revoluce.

     V Praze ještě nebylo české evangelické školy,proto se Procházka mu-

sel ucházet o kantorské místo na škole německé v ulici V Jirchářích.Čas- to potkával tichého genia Jungmanna,jak kráčel z bydliště v Široké ulice (od r.1878 ulice Jungmannova),kde bydlel,Perlovkou do Klementina,kde se tiskl Česko-německý slovník.Ještě se zúčastnil představení Tyla v Kaje- tánce na Malé Straně (1834-38).Mohl si koupit německý výtisk l.dílu Pala- ckého Dějin národu českého (1836) a první vydání Šafaříkova monumentál- ního díla "Slovanských starožitností"(1836).

     To byly hodnoty základů dějin národa českého a národů slovanských.

Růžička se k oběma absolventům prešpuského evangelického lycea hlásila a začas tvořili jakoby triumvirát abbsolventů evagelického lycea.

     Růžičkovým posláním však bylo učit a připravovat podmínky pro evan-

gelickou výuku i v českém jazyce v Praze.V Praze však existovala jenom německá evangelická škola v "V Jirchařích" a existovala teprve sedm roků. Teprve formovala svůj řád a učební program.

     Mladý doktor filosofie a teologie byl přijat trochu rezervovaně.

Ale v roce 1844 už Procházka byl jedním ze tří adeptů na místo po zemře- lém superintendatovi (evangelický dozorce nad více sbory) Krejčím.Protože Růžička zavedl způsob výuky,s nimž rodiče vyslovovali velkou spokojenost, přiváděli do jeho třídy děti i katolické rodiny.Růžička vycházel z Komen- ského důrazu na obraznost a věcnost výkladu tak,aby žák neutonul ve spleti rozmanitých údajů.Kromě toho si v zahradě kostela sv.Michala vytvořil pro- stor na hodiny tělocviku a jako další novum otevřel hodiny dívčích pra- cí.Dokonce přišel s návrhem na rozšíření školy.

     Výsledky Procházkových kantorských metod se brzo rozkřikly a do jeho

třídy posílali svoje děti i katolíci a židé.Jenže úspěch plodí závist.Před- pokládalo se mezi rodiči,že nejúspěšnější kantor by měl mít přednost přivolbě nového ředitele.Jenže ani v místech,kde se káže a učí morálka, morálka pokulhává obtěžkána osobními zájmy a konexemi.Růžička byl příliš dobrý učitel,než aby se v zákoutích závisti nepletichařilo.Vyčítali mu například,že se jeho způsob výuky vymyká slušnému řádu pedagogiky.Inu kaž- dý jsme tak trovhu jiný,na podiu slušná slova a za dveřmi sprosté činy.

     Růžičku pomluvy zajistě urážely a roztrpčovaly.Intrikánům se poda-

řilo Procházku vyšachovat ze hry a intrikáni mu přitěžovali pomluvami a Procházka málem ze školy odešel.

     V bouřlivém roce 1848 se začlenil mezi české osobnosti,které zase-

daly ve zvoleném Národním výboru.A nechyběl na Slovanském sjezdu v červnu 1848 na Žofíně. Tehdy už vedle pedagogické práce hodně psál a publikoval a v letech 1849-53 začal vydávat první český evangelický časopis "Česko- bratrský hlasatel".Počase jej přejmenoval na "Českobratrský věstník".Úřa- dům se zdál časopis příliš politicky,ba radikální,ale mezi čtenáři panoval jiný názor.

     Růžička byl iniciátorem vydávání evangelických kalendářů,které se

hodně četly.Vydal bezpočet evangelických knížek jako byly Veghovy mod- litby,Leškův zpěvník,Sartoriosova Postilla a celou řadu kázání a boho- sloveckých spisů,zejména vydal "Jubilejní Bibli Páně Kralickou".Vyšla k cyrilometodějskému výročí v roce 1863.

     Od roku 1864 Růžička pracoval v zastupitelstvu hl.m.Prahy.Byl věčně

šikanován a pomlouván německými kolegy i vedením školy.Proto se raději roku 1871 odebral na odpočinek.Teologická fakulta ve Vídni jej však jme- novala licenciátem,čili udělila mu čestný doktorát teologie.