Julius Fučík: Porovnání verzí

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
pantheon>Petronelle
 
m (naimportována 1 revize)
(Žádný rozdíl)

Verze z 26. 12. 2019, 11:04

23.2.1903 Praha

8.9.1943 Berlín

Popraven Němci v Berlíně-Platzensee

PD s bystou,L.Boček 1948

Vrchlického 1041/20

(bysta odstraněna 1991,podstavec rozbitý)


Český novinář,kritik a překladatel.Redigoval čas.Kmen,Halo noviny, Tvorba atd.Vydal reportáže z SSSR pod názvem "V zemi,kde zítra znamená včera" (1932).Napsal literární studie "Božena Němcová bojující" (1940),Julius Zeyer a Karel Sabina.V německém lágru tajně napsal "Reportáž psanou na oprátce",jež po válce vyšla v 90.zemích. Články a studie byly po osvobození ČSR shrnuty do několika knih.


"S udavačstvím za plat divno žertovat.S prvním prozrazeným tajemstvím prodává udavač i svou vůli,vydává se na milost svému novému pánu a slouží dál ne již jen to,co chce,ale i to,k čemu je donucen svou závislostí,odhaluje,aby sám nebyl odhalen ...jen drápkem uvíza lapen je celý ptáček." J.Fučík:O Sabinově zradě


Byl vášnivý řečník a novinář,plný "uhlířské víry" (Šalda),že lidé v zájmu lidskosti světa musí dát každému rovné právo na život.Proto tak ve světě chudobu zlákala "uhlířská víra",vycházející z vědy i praxe Marxe a ruský Leninův sociální experiment v Rusku,jež mělo na 90% negramotných bezzemků pracujících na stejné procentu rozlohy půdy latifundistů.Z války se nevrátilo na 10 milionů lidí,vrátilo se na 20 milionů mrzáků a Evropa byls v troskách.Fučíkův přítel spisovatel Weil ve vzponce zavzpomínal,že Fučík se "dovedl chovat stejně k ministrovi jako k metaři".Bylo to výra- zem jeho kultu lidské rovnosti,čili ctil humanitu (lidskost),kterou necti- li strůjci války.

Byl univerzitním odchovancem prof.F.X.Šaldy a prof.Zd.Nejedlého, u nichž na filosofii studoval literaturu i dějiny.Přišel na studium z Plz- ně,ale byl pražským rodákem z pod Bertramky.Otec pracoval u Ringhoffra.hrá- val s ochotnicky divadlo a výtečně zpíval,proto se záhy odstěhovali do Pl- zně za jeho angažma v plzeňské opeře.Otcův bratr Julius vedl známou kapelu ve Vídni a skládal slavné melodie.Malý Julius měl tudiž kulturní zázemí a na plzeňském gymnasiu projevil literární nadání.Chrlil verše,články o di- vadle a literatuře,proto zamířil na filosofii do Prahy,kde byl žákem pro- fesorů F.X.Šaldy a Zd.Nejedlého.

Jako chudý student se v Praze stravoval v levné jídelně Strakovy aka- demie (dnes vláda) a na fakultě jej bylo v ostrých akademických debatách a číst ve studentském časopise "Avantgarda".Byl to čas hledání místa v poli- tických seskupeních a Fučík je našel v nejlevějším politickém proudu,který se v roce 1921 odštěpil od Sociální demokracie a po vzor Leninovy revoluce v Rusku si dala název Komunistická strana.V ní zakostvil názorově i novi- nářsky.Po vysokoškolském absolutoriu v roce 1929 už byl známým debatérem, reportérem a literárním kritikem.Byl to rok,kdy se v Komunistické straně ujala moci mladá generace se čtyřiatřicetiletým Gottwaldem v čele.Fučíkovi bylo 26 roků,imponovalo mu radikálnější prosazování dělnických požadavků. A byl to také rok začátku celosvětové hospodářské krize s milionem neza- městnaných v ČSR.

V roce 1928 byl zakázán podle "Zákona na ochranu Republiky",přijatém po Rašínově vraždě v roce 1923 a Fučík,redaktor několik listů, Hora a Weil šli za prof. F.X.Šaldou do jeho bytu v ulici Kanálka č.4 s prosbou.Weil vzpomíná:"Mluvil Fučík a my jsme ho podporovali." Šalda na žádost,aby jim svěřil stránky Tvorby,chvíli mlčel a pak řekl:"Tyhle řeči znám...dejme to- mu,že přistoupím na váš návrh...ale to bych musel zůstat majitelem a vyda- vatelem Tvorby...vy byste si zvveřejnili cokoli,ale stíhali by a zavřeli by Šaldu". Fučík přikývl a Šalda se potutelně usmál."Ještě jsem neslyšel, že by zavřeli univerzitního profesora,tak by to chtěl zkusit".

Fučík řídil Šaldovu Tvorbu. V roce 1932 jej poslali do SSSR,kde neby- lo nezaměstnanosti.Fučík napsal řadu reportáží přímo z hovorů s lidmi na stavbách v novém Rusku,plných obdivu i sktečného nadšení ruská stranaého dělni- ctva.Jeho knížka reportáží "Země,kde zítra znamená včera",symbolizovala obrovské hospodářské tempo.Jnže v témže čase se v ČSR ozvaly pušky četni- ctva do demonstrujících a bylo zastřeleno pět lidí.Šalda vykřikl ve ver- ších:"Tiše,tiše,střílelo se...".

V Německu se dodrápal k moci Hitler příslibem práce a vizi vyvoleného národa a Fučík jel do Ruska za reportáží podruhé a zveřejnil je.Nelze ří- ci,že žil a psal pilně v badatelně.On psal literární recenze,kritiky,pro- stě glosoval.co vycházelo,řečnil o tom,oč v době běželo a napsal spouty re- portáží z kultury,literatury,ze stávek,polemizoval s názorovými odpůrci, prostě byl hodně slyšet i vidět,jak řeční.

Hitler rozehrál na evropské politické šachovnici diplomatické drama, v němž uazavíral dohody,aby si uvolnil ruce pro anexe území.Přišel 15.bře- zen 1939,Hitler okupoval podle Mnichovské dohody (29.9.1938) a SSSR musel v diplomatické hře uzavřít dohodu s Německem.Šachy o svět začaly a Fučík odjel z Prahy k rodičům do Chotiměře na Domažlicku a vášnivě obracel strán- ky českých literárních dějin.Nepočítaně psal o Boženě Němcové a v té době bez nadějí se k ní stejně jako Halas,Hora a hodně literátů k její state- čnosti a moudrosti vrátil.Napsal knížečku "Božena Němcová bojující".Ona vě- řila v neuhasitelný život národa.Fučík stačil knížečku ještě vydat.Časovým poetou mu byl i Zeyer,i o něm u rodičů napsal studii o zradě geniálního Karla Sabiny.V té době národní potupy bylo zrádců národa dost a dost,hkavně ti,co zrazovali,aby si zachránili nejen život,ale hlavně majetek. Z českých dějin znovu čněla zrada.Napsal studii rovněž o zradě Sabinově. Obě studie zůstaly v rukopise.Pak se vrátil do Prahy k výročí Říjnové rus- ké revoluce a vášnivě promluvil v Mánesu hymnus na svobodu.

Ještě se včas ukryl v ilegalitě.Fašisté měli připraven seznam nej- větších nepřátel Říše a šli zatykat najisto: Josef Čapek,Filla a stovky dalších odvážných vlastenců.Fučík působil ve stranické ilegální organizaci, v jejimž čele stál Jan Zika.Svou práci v ilegalitě zejména 2. ilegálního ústředí popsal ve své knize z vězení.Od okamžiku zatčení 24.dubna 1942 na schůzce v bytě u Jelínků v ulici "U tří stromků".V čase,kdy zbitý do- krvava od výslechů psal na papírky poslední svou reportáž a dozorce Kolín- ský ji propašovával z vězení.Jsou tam všechny záludné vlídnosti gestapáka Bohma,všecky nástrahy a pak chvíle mezi životem a smrtí.Po válce vyšla "Reportáž psaná na oprátce" v zemích,jejichž počet je jde kolem devadesáti. Básník Pablo Neruda napsal na Fučíka poemu.

Po roce 1989 se na mrtvého Fučíka zesypal příval neuvěřitelných po- mluv a nenávisti.Opravdu to bylo proti Fučíkovi,nebo proti jeho poválečné proměně v účelový kult,aby se stal "vzorem" mládeži.Kámen nemůže být vzorem, ale jenom člověk.Aby vzor nebyl ničím poskvrněn vynechávali z "Reportáže.." nebo překroutili lecjakou nepříjemnost.Generace odchovaná Fučíkovou bustou po "svatém" házela kameny,bourala jeho památníky.Po člověku tak nebetyčně nebustovním.Dokonce vymýáleli Fučíkovo zrádcovství.

Museli zasáhnout historici,kteří prokázali ztrohou pravdu jeho živo- ta,s níž se člověk může nebo nemusí ztotožňovat.

Soud v Berlíně odsoudil vzdělaného vlastence,ne poválečnou bustu Fučíka "za přípravu k velezradě a napomáhání nepříteli" k smrti.


PD,1946 Jugoslavských partyzánů 1091/11

PD s portrétem,J.Smetánka 1961 Bulharská 587/3

PD,J.Michálek 1978 U družstva Ideál

PD,1964 Bylanská 308/3

Kromě památníku ve Vrchlického ulici byly všechny rozbity a odstraněny.