Klement Gottwald

Z Pražský pantheon
Verze z 26. 12. 2019, 11:04, kterou vytvořil Tomáš Gardelka (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

23.11.1896 Dědice u Vyškova

14.3.1953 Praha

Pohřben v mauzoleu Památníku osvobození,1991 mauzoleum zrušeno,popel na Olšanech

Pomník,V.Dobrovolný 1973

Nábřeží L.Svobody

(odstraněn 19.1.1990)


Československý politik a státník,předseda Komunistické strany Československa (1929-1953),předseda vlády (1946-48) a prezident ČSR (1948-1953).


"Učit se u přítele i u protivníka,abych se stal mistrem v daném oboru a zařadil se mezi nejpřednější znalce věci - to odpovídá skutečné české a slovenské nátuře." K.Gottwald,"Na prahu roku" 1952


Redakce "Hlas ôudu" v Banské Bystrici obdržela v roce 1921 dopis, v němž se pětadvacetiletý Gottwald ucházel o místo administrátora.Psal,že že je "truhlářský dělník...vzdělavatel a tělocvikář v dělnické tělový- chově..." a vyzná se "rovněž v účetnictví i administrativě".Bojoval ve vál- ce v Haliči a na italské frontě u řeky Piavy a byl po válce délesloužícím rotmistrem 6.pluku dělostřelců v Brně.

Ve dvanácti jej svobodná matka poslala do Vídně k příbuzným,vyučil se tam truhlářem,cvičil v DTJ (Dělnická tělovýchovná jednota) a v osmná- cti odjel s prvními ešalony po atentátu na nástupce trůnu Ferdinanda d´Es- te trůnu a císařově řeči "Mým národům" do zákopů 1.světové války.Zřejmě utržil nejedno zranění v bitevních jatkách 17.6.1918 na řece Piavě,ale osud mu přál a vrátil se.Bylo mu dvaadvacet,zůstal načas v armádě a pak odešel na truhlařinu do Rousína u Vyškova.Hlasu ôudu jeho žádosti v roce 1921 vyhověl.

Byl členem Sociální demokracie,lecos napsal do novin a neostýchal se promluvit.V roce 1921 se konal v Praze sjezd Sociální demokracie a Gottwald byl jeho delegátem.Změny v Rusku,kde přešel všechne majetek do ru-

kou lidovlády,byly jiskrou,jež zapálila naděje chudiny světa.Ze Sociální demokracie se na sjezdu odštěpila menšina,která přijala zásady ruských proměn do programu nové strany,jež se nazvala Komunistická strana Česko- slovenska.Na jejím ustavujícím sjezdu i Gottwald jako její delegát ze Slo- venska 14.-16.května slyšel úvodní řeč předsedy nové strany JUDr.B.Šmerala: "...komunismus je náboženství chudých" a vysvětloval,že nová strana musí být stranou dobrých lidí,prostých mrzké touhy po bohatství a privilegiích. To byla představa lidí toužících po sociální spravedlnosti.

Gottwald zůstal na Slovensku jako redaktor Hlasu ôudu do roku 1926. Byl už členem ústředního výboru KSČ a zvolili jej v tom roce do předsedni- ctva ústředního výboru,který dostal do vínku řízení stranického agitačně- -propagačního oddělení.Opustil Slovensko a usadil se natrvalo v Praze. V roce 1929 ve světě vypukla hospodářská krize,byly miliony nezaměstnaných a v ČSR jich bylo kolem milionu.Na 5.sjezdu v témže zajiskřilo mezi uváž- livější,starší částí členstva a radikálnějším mládím,jehož mluvčím se stal čtyřiatřicetiletý Gottwald.To jej zvolilo do čela strany a ze starších členů zůstal ve vedení strany zůstal jenom Zápotocký. Gottwal stanul v čele strany,jemuž starší říkali podle jejich sídla "karlínští kluci".

Nastala tzv."bolševizaci",čili radikalizaci metod strany,jež se zra- dikalizovalo i vlivem obrovských stávek,hladových pochodů a demonstrací. Gottwald ve své nástupní řeči v parlamentu na výtku,že se komunisté chodí učit do Moskvy,odpověděl,že se tam učí,jak buržoasii zakroutit krk,což vy- volalo ve sněmovně pobouření.Jenže bída rostla,demonstrovalo se a také střílelo do lidí a byli mrtví,na něž ironicky zaveršoval i prof.F.X.Šalda - "Tiše,tiše,střílelo se..." Cenzura podle zákona "na ochranu Republiky" z doby zavraždění Rašína (1923),škrtala a zabavovala komunistům tisk.

Gottwald zasedl i v Komunistické internacionále (mezinárodní sdruže- ní komunistických stran = zkr.kominterna),jež v roce 1935 už zasedla nad vážnými problémy hrozby fašismu.Gottwald byl jejim členem.Bohužel mlčel, když vyloučili z vedení Internacionály člena předsednictva KSČ Guttmanna, protože hájil své postoje a to už se v Gottwaldově životě obrátil list na stránku obav i o sebe.Z Německa už bouřil Hitler,v Sudetech založil Henlein nacistickou politickou stranu,jež ve volbách 1935 byla 2.nejsilněj- ší po agrárnících.Pak přišla "Mnichovská smlouvu" (29.9.1938) a prodání Republiky Anglií a Francií na schůzce s Hitlerem a Mussolinim v Mnichově (29.9.1938).Gottwald tehdy před parlamentem ČSR (byl v Rudolfinu) volal český národ do zbraně proti Hitlerovi.

Když Hitler 15.března 1939 shlížel vítězně z okna Pražského hradu na pokořenou Prahu,KSČ rozhodla,že Gottwald s většinou vedení odjede do exilu v Moskvě a Zápotocký zůstane doma,aby převedl KSČ do ilegality. Gottwalda v Moskvě přijali s výtkou,že se KSČ měla v kritické chvíli uj- mout moci pro záchranu země.Gottwald se bránil,argumentoval,ale stín "omy- lu" už nesmyl po celou válku.Organizoval účast čsl.vojsk ve válce,byl u dohod s londýnskou emigrací,jenže už se objevila jeho srdeční choroba, snad i z důsledku neléčené venerické choroby.Stalin jej prý nepřijal po celou válku a pozval jej na konci války,aby mu schválil poválečný program ČSR.

Gottwald v Moskvě pracoval na formulaci vládního programu poválečné čsl.vlády,který byl 5.dubna 1945 vyhlášen v Košicích.Stal se v ní místopředsedou tzv. "košické vlády",jejíž předsedou byl Fierlinger.Česká a slo- venská země byla v sutinách a ubylo jí na 360 tisíc životů,když Gottwald po válce mluvil o vzniku národně-demokratické republice.Prováděly se kon- fIskace majetku zrádců a podle postupinské dohody se odsunovali Němci z českého pohraničí.Obrovská většina z nich pomáhala rozbít ČSR.Chtěl od- trhnou pohraničí a přičlenit k Říši.

V roce 1947 komunisté obdrželi 47% hlasů obyvatelstva a Gottwald po- válečné údobí hodnotil jako národně-demokratickou revoluci a řekl,že země půjde specifickou národní cestou. Země se ocitla v kleštích politických zájmů z východu i západu.Dne 20.února 1948 podali demizi ministři národ- ních socialistů,lidovců a demokratické strany na protest proti postupu ministerstva vnitra,komunisté svolali na 21.února dělnictvo ze závodů na Staroměstské náměstí a Gottwald k nim promluvil.Odboráři v závodech ustavili závodní milice na ochranu státního majetku.Pak došlo k obtížmému vyjednávání Gottwalda s prezidentem Dr.Benešem,který demizi miministrů podepsal.Předseda vlády doplnil svůj kabinet o nové ministry a před- ložil novou vládu prezidentu ke schválení.Prezident ji po dlouhém zdráhání schválil.Byl v ní i Jan Masaryk jako ministr zahraničí.

Přestože Moskva Gottwalda tlačila k státnímu převratu pomocí Sovět- ské armády,v únoru 1948 proběhla změna vlády parlamentní cestou.Nemocný prezident dr.E.Beneš v roce 1948 zemřel a do prezidentské funkce byl zvo- len Kl.Gottwald.S pomocí domácích radikálů a tlakem z Moskvy se otevřela cesta diktátu.Gottwald ještě formuloval v roce 1949 na 9.sjezdu KSČ hlavní úkoly země,ale už byl napůl nemocný a vytlačovali ho hradní izolace.

Poradci z Moskvy s domácími spojenci "čistili" zemi od "nežádoucích" lidí a otevřeli obludné soudní procesy,v nichž se masově odsuzovali lidé na těžké práce a v procesu s poslankyní JUDr.Miladou Horákovou došlo přes protest světové veřejnosti k justiční vraždě.Procesů přibývalo,nelidských praktik rovněž a Gottwald podepisoval rozsudky.Zásada poradců byla:obvi- něný se musí přiznat,což připomíná Stalinovu teorii třídního nepřítele uvnitř strany a zostřování třídního boje.Pod šibenici přivedli i členy vedení KSČ v čele s jejim generálním tajemníkem Slánským.

Gottwaldova sekretářka Kohlerová později vzpomínala,že Gottwald byl těžce nemocný a nesmírně pil.V březnu 1953 se prý nad Stalinovou smrtí rozplakal.Lékaři už nezastavili jeho těžkou chorobu,jenže zatkli i jeho osobního lékaře prof.Haškovce.Gottwald se k smrti nemocný ještě zúčastnil Stalinova pohřbu v březnu 1953 v Moskvě a za 14 dní po svém příjezdu ze- mřel.

Jeho choť Marta bezprostředně po procesech se Slánským prý řekla, že "jejich děti a vnuky budou lidé proklínat."