Martin Frič: Porovnání verzí

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
pantheon>Petronelle
 
m (naimportována 1 revize)
(Žádný rozdíl)

Verze z 26. 12. 2019, 11:05

29.3.1902 Praha

26.8.1968 Praha

Pohřben na Olšanech

PD s bystou, J.Malejovský 1988

Barrandov, budova Filmových ateliérů


Český filmový režisér.Natočil 4 němé filmy (např.Varhaník u sv.Víta) a přes 100 filmů mluvených ("Funebrák","Kristián","Hordubalové","Tajemství krve","Císařův pekař a pekařův císař","Nejlepší ženská mého života" atd.Z televizních filmů:"Medvěd","Slzy,které svět nevidí".



V šedesátých letech se v kinech promítal střihový film s názvem "Muž,který rozdával smích".Byl sestaven z úryvků populárních Fričových filmů,jež zrály k nesmrtelnosti,třebaže sláva se nedá předpovídat,ale vyrazí často jak ušlápnutá tráva v polní cestě.Když doma rozhodovali,kam s nim,vyloučili otcovo železniční inženýrství,protože měl výrazný malíř- ský talent,tudiž půjde na Umprum (Umělecko-průmyslová škola).

Jenže Mac se od šestnácti ochomýtal kolem kabaretu "Červená sedma" v Hybernské a jen tam v tom kolotoči pobýt co nejdýl a nakonec tam zůstal napořád.Později přešel do Longenovy "Revoluční scény", pak do "Rokoka","Va- rieté",seznámil se s Hašlerem,Bassem,V.Burianem,Haškem,Futuristou a s dal- šími polobohy pražského kabaretu.Rychle dozrál v herce,výtvarníka i orga- nizátora a v roce 1928 si jej povšiml o pět roků starší filmový průkopník, scénarista,herec i režisér Karel Lamač,který natočil první film o Švejkovi za němého filmu s hercem Nollem.

Frič Lamače překvapil nápaditostí,pohotovostí a zanedlouho sám nato- čil podle románu Jana Klecandy němý film "Pater Vojtěch",v němž hrála žen- skou roli populární herečka s pseudonymem Suzanne Merwille.V dalším němém filmu "Zvoník u sv.Víta" podle Nezvalova scénáře,Frič svěřil hlavní posta- vu Karlu Hašlerovi,kterého "počichu" rozpoznal jko nejvhodnější typ.

Tvořil s překvapivou invencía s vtipem,snad i proto si naklonil řa- du libretistů - Wassermanna,Hašlera,Plicku,režizérů - Steklého,Rovenského, Lamače,kameramanů - Hellera,Stallicha,Pečenskou a herců - to nepočítavě.

     Herci rozpoznali,že Frič jim dáva role jako ušité na jejich naturel.

Měl scénář a hledal typy pro role,což se zdá samozřejmé,ale tento způsob Frič povýšil na svou režijní zásadu.Zahrál si často i sám,např. s Vlastou Burianem ve svém filmu "Liliček ve službách Sherlocka Holmese" nebo ve "Fu- nebrákovi".Byl to Frič,kdo svěřil vybral Burianovi skvělou roli v "Antonu Špelci ostrostřelci" nebo v Gogolově "Revizoru".

Když zemřel první herecký Švejk Noll,našel si Frič typ Švejka v kyp- ré a bodré postavě i humoru Rašilova.Svému milému příteli Haasovi jakoby ušil na tělo roli v crazy-komedii "Ať žije nebožtík" a Oldřichu Novému ve filmech "Kristián","Eva tropí hlouposti","Hotel Modrá hvězda" a v řa- dě dalších a dalších filmech.

Frič spolupracoval i s Voskovcem a Werichem a natočili s nimi filmy "Hej rup" a "Svět patří nám".

Těko by se našel nějaký herec,který by na Friče nevzpomínal v tom nejlepším smyslu.Svým způsobem objevování talentu našel komediální herecký typ Bohdalové nebo Sováka.Prostě co Fričův film,to skvělá postava,co po- stava to herecký typ.

S velkým diváckým ohlasem se dodnes setkávají Fričovy zfilmované romány.Natočil jich mnoho,ale nikdy nebyly z jednoho střihu,něčím podob- né.Frič byl mistrem umění zkratky,napětí a přesvědčivou pravdou.V tomto umění mu pomáhali ti scénaristé,kteří dotvářeli jeho výběr k danému účelu.

Jenže dopátrat se zevrubně všech příčin úspěchu Fričova díla by vy- dalo psychologicko-sociologickou studii.Proč Fričovy filmy nestárnou? Je v nich hodně věčně živé,člověčího,co trvá v povaze lidí jako dar člověku. Filmy odpovídají na daný čas tím podstatným v člověku i mimo něj,co platí jako obevně dáno.Čili připomenou se,ožívají,když přijdou podobné momenty života.Je to těžké jako se dopátrat příčin nesmrtelnosti uměleckého díla i herce.Je téma staré jako člověk,který se hraje nebo je hrán.

Snad možno konstatovat,že příčin úspěchu Fričových filmů je bezpo- čet jako příčin lidských povah..Nezestárly např. přesladká "Muzikantská Liduška","Škola základ života","Hordubalové","Turbina",nebo dojímavě neza- pomenutelný životopisný film o objeviteli krevních skupin MUDr.Janu Ján- ském "Tajemství krve".

Později se na filmová plátna dostaly i jeho "muzikály". Frič s úsmě- vem připomněl,že tolik skloňované a hrané muzikály byly zastoupeny i v je- ho filmech.Prvním českým muzikálem byla jeho "Pytlaková schovanka".

Frič vstoupil do dějin nejenom českého filmu,ale zasloužil se rovněž o vznik slovenské kinematografie.V roce 1935 se v kinech objevil jeho film "Jánošík",který obdržel cenu v Benátkách a projevilo o něj zájem 32 zemí, jimž byl prodán.To byl Fričův nečekaný úspěch a zároveň zakladní kámen dějin slovenské kinomatografie.Po druhé světové válce sáhl Frič znovu po slovenském námětu ještě ve dvou filmech:"Báčova žena" a zejména "Varuj". Oba filmy patří k základům slovenské kinomatografie.

Z dlouhé řady Fričových filmů se staly nesmrtelnými zřejmě ty filmy, v nichž vévodí přirozený,neafektovaný humor.V padesátých letech natočil film "Císařův pekař a pekařův císař" s Janem Werichem ve dvojroli.A žije dodnes s ambicemi na nesmrtelnost.Anebo film "Přísně tajné premiéry" s he- rečkou Bohdalovou a film "Nejlepší ženská mého života".


Do života vstoupila televizní obrazovka a Frič rozpoznal jaká tvůr- čí specifika sebou přinesla už tím,že mluví k milionůn najednou.Frič pro- mluvil televizními filmy "Medvěd","Námluvy","Slzy,které svět nevidí",jež si přinesly z festivalu v Monte Carlo ocenění.Když Frič dotáčel film "Král králů",zemřela mu celoživotní družka.Byla mu po celý život oporou,kritikem i rádcem.Tehdy upadl uprostřed natáčení do hlubokého bezvědomí a zdálo se, že film nedokonči.K údivu lékařů se po deseti dnech probral a film dokon- čil.Vyčerpaný organismus avantgardního filmového klasika české kinematogra- fie však brzo vyhasl nadobro.