Pavel Semjonovič Rybalko

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Maršál sovětské armády. Velitel 3. gardové tankové armády. Kromě mnoha tankových bitev 2. světové války velel i berlínské operaci a osvobozování Prahy.
Pavel Rybalko 2.jpg
Narození a úmrtí
  • 4. 11. 1894 (Malyj Istopol)
  • 28. 8. 1948 (Moskva)
Památníky
Odkazy

Dne 30. dubna 1945 spáchal Hitler ve svém „nedobytném“ bunkru v Berlíně sebevraždu, 2. května kapitulovala berlínská německá posádka a 5. května proti německým okupantům povstala Praha. Dne 6. května se 3. americká armáda dostala na dohodnutou linii České Budějovice-Plzeň-Karlovy Vary a sovětská armáda 1. ukrajinského frontu zahájila v rámci „Pražské operace“ útok od Drážďan na Prahu. V Praze zuřil boj a Česká národní rada v čele s prof. Pražákem jednala s německým pražským velitelstvím. Před sovětskými vojsky ustupovala milionová elitní Schörnerova armáda černooděnců, která se bála odplaty za zničenou sovětskou zem a za zvěrstva, které Němci v SSSR spáchali. Černooděnci se báli odplaty a spěchali do amerického zajetí.

Na jednání České Národní rady s velením Němců, dne 7. května 1945, byla uzavřena dohoda, že německá armáda může volně projít městem za předpokladu, že odevzdá zbraně. Němci dohodu nedodrželi a začali si střelbou razit cestu Prahou. Ze dne na den vyrostlo v ulicích na šestnáct stovek barikád ze všeho možného a Pražané bojovali proti obrovské přesile. Ti, kteří byli ukryti za záclonami domů, jen pozorovali v úhlu svého výhledu. Ti, kteří sebrali ukryté zbraně a české četnictvo, stáli jako obr proti Goliášovi.

V rozhlase Pražany informoval primátor Prahy Václav Vacek, rozhlas hořel, všude kolem padali lidé, v ulicích se za barikádami ukrývali muži, ba i ženy. Jen málo z nich s puškami nebo zbraněmi, jež Němcům odcizili. Hořely domy, ulice, radnice na Staroměstském náměstí, Praha krvácela. Jen výstražné ruce se vztyčenými prsty dodnes připomínají, že český národ přísahal věrnost sám sobě na krvavém polštaři svých pohnutých dějin. Je dost svědectví pro hrdinství Pražanů.

Ani v boji a nenávisti se v člověku neztrácí to lidské, pokud bojuje jako člověk. A bylo dost příčin kruté nenávisti k Němcům, navyklým nařizovat, ba i snadno zabíjet. Jenže z kapek nelze uvažovat o důsledcích záplav. Naštěstí přišla pomoc od armády bývalého Stalinova generála Vlasova, který prohrál významnou bitvu a ze strachu ze Stalinova trestu, zorganizoval nacionalistickou armádu a bojoval s fašisty. Česká národní rada s vlasovci vyjednávala a ti, v naději na zmírnění své zrady, Praze účinně pomohli. Jenže zrada se v každé armádě těžce trestá, ale to už jsou dějiny Ruska.

Dne 9. května 1945, kolem 4 hodiny ranní, Pražané vítali první tanky Rudé armády, a to byly chvíle, jež nemůže pochopit ten, kdo na dějiny roubuje svou neznalost. Přijely od Terezína v čele s generálem Rybalkem. Svědci vzpomínali, že v ulici „V Holešovičkách“, velitel 3. tankové armády generál Rybalko, opíraje se o hůl, přicházel s úsměvem vstříc pražským představitelům. Z jeho vtipnosti pryštěla radost.

Rybalko obdržel Řád bílého lva 1. stupně. Uložil ho k těm stužkám a metálům, jenž si vysloužil v bojích 1. i 2. světové války. Ve dvaceti mu navlékla uniformu carská armáda a po válce, kdy na ruském území bojovalo třináct carských, revolučních a zahraničních armád, vstoupil v roce 1919 do Rudé armády. V boji proti carské dynastii se na bojištích zrodilo mnoho bezejmenných vůdčích talentů. Bez vzdělání, ale přirozené inteligence. Rybalko v době vzniku Rudé armády projevoval vojáckou srdnatost ve známé první jízdní armádě legendárního velitele Buďonného. Postupně se stal komisařem pluku, jenže když ztichla děla a Rusko se chystalo k míru a obnově válkou vypleněné a hladové země, nestačila ve vojsku už jenom statečnost. Rybalko absolvoval různé velitelské kurzy a teprve začátkem 30. let vojenskou válečnou školu, po jejímž ukončení jej poslali ve funkci pomocníka velitele divize na horní Kavkaz. V třicetiletém důstojníkovi objevili i dar diplomata. V letech 1937-1940 byl vojenským atašé v Polsku, kde prožil začátek druhé světové války.

Hitler po anexi Československa, posvěcené mnichovanstvím Chamberleina, napadl 1. září 1939 Polsko a do měsíce jej celé okupoval. Rybalka poslali na diplomatickou misi do Číny, ale brzy se vrátil a připravoval ve vojenském učilišti vojáky na boj s Německem. Německo zaútočilo na Sovětský svaz dne 22. června 1941 ve 3:15 hodin bez vyhlášení války. Na 190 německých divizí se vrhlo na SSSR. Sovětskému svazu vyhlásila válku fašistická Itálie.

Rybalka v roce 1942 vyslali na frontu ve funkci zástupce velitele 5. a 3. tankové armády. Stárnul v těžkých bojích tanků nejkrutějších německých ofenziv na Brjanské, Jihozápadní, Petrohradské, Voroněžské, 1. běloruské a l. ukrajinské frontě. Velel a bojoval na všech nejvýznamnějších frontách velké vlastenecké války.

V roce 1943 převzal velení tankové brigády ve velké „Charkovské operaci“ a velel divizi v rozhodující bitvě druhé světové války u Kurska. Byla to největší válka tanků v dějinách světa. Němci začali ustupovat už od Stalingradu. Hitlerova vojenská operace „Citadela“, jež měla okupovat Moskvu, se rozplynula. Přes bitvy u Kyjeva, Žitomíra a další bojiště se dostala tanková brigáda generála Rybalka až do Berlína. Ruský rozvědčík, malíř a fotograf A. I. Korencov, který přijel do Prahy před tanky, vzpomínal léta na objetí Pražanů. Tank č. 23, z brigády generála Rybalka, byl v bitvě na Klárově zasažen německou pancéřovou pěstí a shořel. Na žádost Prahy věnovalo sovětské velení tank č. 23, který Pražané na památku 29. 7. 1945 odhalili jako památník na Smíchově u kasáren. V roce 1990 jej čeští potomci odstranili.

V roce 1947 byl Rybalko jmenován velitelem tankových a mechanizovaných vojsk SSSR a rok poté zemřel.

Našli jste na stránce nedostatek nebo chybu?
Vytvořte si účet a editujte či diskutujte jako na Wikipedii!