Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 215 bajtů ,  31. 5. 2020, 12:53
bez shrnutí editace
asi 1374{{introtext29|intro = Husitský hejtman v Lomnici nad Lužnicí a Čáslavi. Stoupenec Žižky, s nímž byl ve většině bitev i jednání. 9Bojoval u Lipan mezi poraženými táborskými. 1437 Praha Oběšen zřejmě na Šibeničním vrchu za „Horskou branou“ PomníkJeho hrad Sion, poslední místo odporu husitů, Abyl 6. Sopr b9. r1437 dobyt panskou jednotou a zbořen. Letohrádek Hvězda - Bílá hora}}
'''Husitský hejtman v Lomnici nad Lužnicí a Čáslavi{{infobox|foto= [[Soubor:Jan_Rohac_z_Dube_2. Stoupenec Žižky, s nímž byl ve většině bitev i jednáníjpg ‎|230px|střed]] |birth= asi 1374|death= 9. 9. Bojoval u Lipan mezi poraženými táborskými1437 (Praha)|PD= * [https://goo. Jeho hrad Sion, poslední místo odporu husitůgl/maps/y3gxvp78uQDZ21Q58 Letohrádek Hvězda]; Pomník, byl 6A. 9Sopr* |odkazy= * [https://cs. 1437 dobyt panskou jednotou a zbořenwikipedia.'''org/wiki/Jan_Roháč_z_Dubé Článek na Wikipedii] }}
První zprávy o Roháčovi prozrazují, že si roku 1417 koupil dům v Praze, asi v místech dnešního Masarykova nádraží. Není tudíž vyloučeno, že s Žižkou, s nímž byl patrně spřízněn, bojoval už 14. 7. 1420 ve vítězné bitvě proti Zikmundovým křižákům na Vítkově. Určitě ale táhl s Žižkou k jihu proti mocnému královu stoupenci Oldřichu z Rožmberka a po dobytí jeho hradu a města Lomnice n. Lužnicí (16. 9. 1420) byl jmenován zdejším lomnickým hejtmanem. Hrad byl pak dlouhý čas vysunutou baštou husitů proti Oldřichu z Rožmberka. V prosinci roku 1420 byl s Žižkou a táborskými kněžími v Praze na jednání s univerzitními mistry (tzv. „hádání“) v domě Petra Zmrzlíka poblíž kostela sv. Jakuba na Starém Městě. Jednalo se např. o tom, zda se mše má sloužit v ornátě či podle bible chudě. Hned po roce, když na zranění zemřel táborský hejtman Mikuláš z Husi, zvolili Roháče na jeho místo, čili stal se jedním ze čtyř správců Tábora.
Historikům ani literátům se dodneška nepodařilo prokázat, jaký osudný moment to byl, že se 6. 9. 1437 podařilo Sion dobýt. Když přiváželi v poutech Jana Roháče z Dubé s jeho 53 věrnými do Prahy, nechal prý císař Zikmund zvonit ve všech kostelích. Po mučení oblékli Roháče do panského oděvu a přivedli jej na zlatém řetězu pod šibenici. Byl pověšen nikoli na Staroměstském náměstí, jak se traduje, ale zřejmě na popravišti na Šibeničním vrchu za „Horskou branou“. Zikmund přežil Jana Roháče jenom o tři měsíce. Z toho povstalo mnoho rozporuplných legend.
 
{{Podtextem}}
[[Kategorie:Vojevůdci a velitelé]]

Navigační menu