Václav Krocín starší z Drahobejle

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

kolem 1532 Žatec 23. 12. 1605 Praha PD, kamenný erb Betlémské náměstí 269/11

Dobrý hospodář, který byl zvolen primátorem Starého Města pražského (1584-1605). Nechal postavit známou „Krocínovu kašnu“ na Staroměstském náměstí (odstraněna 1862, zbytky uloženy v Lapidáriu Národního muzea).

Krocínovo jméno se udrželo v paměti Prahy proto, že dal uprostřed Staroměstského náměstí postavit krásnou renesanční kašnu z mramoru, která po něm nesla tři staletí název „Krocínova kašna“. Je zachyecna malíři (např. V. Morstadtem), kteří Staroměstské náměstí malovali do roku 1862. Za primátorství Františka Pštrosse byla kašna odstraněna a její zbytky se našly při stavbě funkcionalistického paláce Všeobecného penzijního ústavu od J. Havlíčka a K. Honzíka na Žižkově (1930-34).

Za Krocínova primátorství vzniklo v Praze mnoho pro obecný prospěch obyvatel. Krocínovi bylo přes padesát, když oblékl primátorský talár. Pocházel z vladycké rodiny v Žatci. Jméno Krocín si dal zřejmě z dobové módy brzy po příchodu na pražskou univerzitu. Původně se pravděpodobně jmenoval „Šafránek“. V erbu, který mu v roce 1587 udělil císař Rudolf II. s přídomkem „z Drahobejle“, je totiž zobrazen lev, držící šafránový květ a latinský název pro šafrán je „crocus“, z nějž pak asi vzniklo jméno Krocín. Prostě móda je chorobou patrně každé doby.

Po studiu se dostal do služeb staroměstské obce. V osmadvaceti se dočkal udělení městského práva a zřejmě se výhodně oženil, protože si brzy po svatbě s Kateřinou pořídili v Koncilské ulici dům. Sedm let po přiznání městského práva už Krocínově rodině patřil rovněž pivovar „U Hatiapatiů“, onen pivovar, který se dostal do majetku Fingerhutů, čili Vojtěcha Náprstka, který z něj vytvořil známé „Náprstkovo muzeum“. Později rodině Krocínů patřila i vinice s usedlostí Krocínka ve Vysočanech.

Krocín si časem přikoupil ještě dva domy a v jednom z nich zřídil pražský špitál. Byl bezesporu dobrým hospodářským odborníkem, protože jej v roce 1571 zvolili do Úřadu mostu pražského, který byl zřízen pro vybírání poplatků za přejezd Karlova mostu. Po třinácti letech zasedl v městské radě.

Přesvědčil zřejmě nejen svou odborností, ale bezpochyby uměl i promluvit. Byl zvolen do zemského sněmu, v němž zastupoval městský stav a jeho hospodářská a organizační erudice mu dopomohla i ke křeslu „berníka“, čili člověka, který dohlížel na způsob a správnost placení daní.

Tehdy Praha byla křižovatkou obchodních cest střední Evropy. Na Staré Město se sjížděly povozy a v přilehlých ulicích se odedávna usazovali obchodníci. Kolem byly dílny řemeslníků a stánky obchodníků se rozložily kolem dokola.

Krocín, zkušený právník a znalec hospodářských nařízení, vnesl do obchodních vztahů města pořádek tím způsobem, že zpracoval systém tržního zákona pro obchodníky a řemeslníky.

Ze skrovných údajů o Krocínovi můžeme jen tušit, že vedl pražskou obec důmyslně a k obecnému blahu. Z genealogie jeho vladyckého rodu lze vyčíst, že jeho bratr byl primátorem v Roudnici a syn Václav měl v Praze na Uhelném trhu dům „U kocourů“. Druhý syn Jan Kryštof prodal zděděný dům „U Halánků“ (dnes Náprstkovo muzeum), a odstěhoval se do Plzně, kde usedl do primátorského křesla a je zapsán pro své zásluhy v historii města.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Krocínova_kašna