Za sokoly od Tyršova domu do Klamovky

Začněte na Střeleckém ostrově, pod Mostem legií. Stojí tu pomník muže, který v roce 1862 založil Sokol, a je to dobré místo na začátek, protože odsud je vidět na oba břehy, po kterých se dnes půjde. Sokol byl na svou dobu podivuhodný nápad: tělocvična jako národní politika, cvičení jako způsob, jak se lidé naučí stát vedle sebe. Během jednoho století ho zakázali třikrát — Rakousko za první války, nacisté v roce 1941, komunisté po únoru.

Po Mostě legií na Újezd, k Michnovu paláci. Ten patří od dvacátých let Sokolu, jmenuje se Tyršův dům a je na něm deska 1Miroslava Tyrše. Kromě Sokola a jeho časopisu po sobě nechal knihy o Schopenhauerovi, o Mohamedovi a o podmínkách umělecké tvorby, byl estetik a poslanec zemského i říšského sněmu. Dějiny výtvarných umění už nedopsal — v roce 1884 se utopil v tyrolské řece.

Dolů na Smíchov. Než dojdete k první desce, je v Preslově ulici pivnice U Buldoka s vlastním pivovarem — Smíchov, ne Malá Strana, a je to na hostech poznat. Pak Jindřicha Plachty 3: 2František Pecháček, gymnasta a sokolský cvičitel, člen ilegální sokolské organizace Jindra. V říjnu 1941 pozatýkalo gestapo sokolské činovníky po celém protektorátu naráz; Pecháček skončil v Mauthausenu.

Plzeňskou dál na západ, kolem Bertramky. Na domě číslo 27 jsou hned dvě desky. 3Jindřich Vaníček byl náčelník a cvičitel, který řídil šest sletů po sobě — od třetího po osmý — a psal příručky o šermu šavlí i holí krátkou. 4Karel Vaníček se jmenoval sokolský písmák: přednášel a psal o tom, co sokolství vlastně je, a založil Sokolské muzeum. Jeden spolek cvičil, druhý mu psal dějiny.

Procházka končí kousek dál v Klamovce, v parku, který býval zahradou Clam-Gallasů a dnes je obyčejné košířské zelené místo se stromy a hřištěm. Od pomníku na ostrově sem jsou to čtyři kilometry a sto šedesát let.