O projektu Pražský pantheon

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pražský pantheon je internetový průvodce po pamětních deskách, bystách, sochách, pomnících, jež Praha postavila a zbourala osobnostem od knížete Václava po herce Hrušínského.

Úvodní slovo

Přítomnost bez vědomí kontinuity velmi často trpívá iluzemi, že je vrcholem moudra. A tak je dobré si všimnout, že stovky osobností je jako navěšeno na tisíciletí českých dějin a vypráví svými životy o sobě, o Praze, o své zemi i o svém životním poslání. Osobnosti pochází nejenom z české země, ale zahrnují na 30 zemí světa, což prezentuje Prahu jako významné kulturní centrum Evropy. Pražský panteon je životopisným vyprávěním o bezmála čtyřech stovkách z těchto velkých osobností, které byly nebo pobývaly v Praze a jimž Praha v ulicích zbudovala a mnohdy také zbourala památník. Každé osobnosti jsou věnovány přibližně dvě stránky, uvedeno je jméno, datum a místo narození a smrti, místo pohřbení, místa působení, něco z díla a zajímavějšího z života.

Text sestaven z poznámek autora

Autor Pražského pantheonu

Autorem textů je PhDr. Jaroslav Gardelka, CSc. (1929 – 2014), absolvent filosofie, estetiky a knihovnictví na Filosofické Fakultě Univerzity Karlovy, kulturní pracovník a obdivovatel Prahy. V mládí byl coby talentovaný student z chudých poměrů sympatizantem ideje komunismu, později pak tzv. „socialismu s lidskou tváří“. Po invazi v roce 1968 nepodepsal souhlas se vstupem sovětských vojsk, objevil se na seznamu představitelů exponentů pravice a zavřely se mu dveře v akademické i kulturní sféře. Na Pražském pantheonu pracoval především během devadesátých a nultých let, přičemž se věnoval také aktivitám kolem záchrany Malostranského hřbitova aj. Poslední texty pochází z roku 2004, kdy jeho práci utnula mozková příhoda.

O editaci Pražského pantheonu se stará vnuk autora Tomáš Gardelka. Kontakt: tomas.gardelka@gmail.com, +420 774 905 076.

Proč je Pražský pantheon Wiki?

Již lehce oběhaná moudrost praví, že historii píší vítězové. Je to ale na prahu 21. století stále pravdou? Kdo píše historii v éře po digitální revoluci? Editor Pražského pantheonu se odvažuje tvrdit, že budoucnost psaní historie spočívá ve větší míře spolupráce. Historie publikovaná na platformě digitálního média by neměla být zakonzervovaná jednou provždy, ale měla by ve veřejném digitálním prostoru čekat připravená k neustálé aktualizaci těmi, kteří cítí potřebu se na jejím vývoji podílet.

Na druhou stranu, jak můžeme pozorovat u encyklopedie Wikipedia, ideál jednotné konsensuální historie vytvářené všemi zainteresovanými, je více než utopický a možná i trochu iluzorní. Každý historický text musí mít za sebou nutně subjektivitu autora, a tedy specifická názorová východiska, orientaci pohledu a literární styl. Zdá se proto, že není správnou cestou autora zakrývat a též se nevyplácí s nutkavou touhou po nedosažitelné objektivitě historický text zbavovat své specifické poetiky a rétorických figur, které jsou přeci nejlepším způsobem, jak formovat čtenářovu paměť historickým příběhem. Nezbývá tak proto nic jiného, než hledat střední cesty.

Pražský pantheon chce býti výrazně subjektivním, a proto i hluboce zainteresovaným vyprávěním autora a chce na čtenáře působit svým specifickým literárním stylem. Ovšem zároveň se nebrání korekcím faktických nepřesností a zásadních interpretačních problémů od svých čtenářů. Každý čtenář si na těchto stránkách může vytvořit registraci a text komentovat, případně i editovat v uživatelském rozhraní známém z encyklopedie Wikipedia. Editor Pražského pantheonu je o těchto editacích informován a vyhrazuje si právo na jejich schvalování.

Editor Tomáš Gardelka

Pražský pantheon jako zdroj

Ze zdejších textů čerpá řada stránek na české Wikipedii, různá média, zájmové weby a dokonce i několik odborných článků. Pražský pantheon je pravidelně archivován Národní knihovnou a jeho existenci kvituje Oddělení biografických studií Historického ústavu Akademie věd ČR. I přes tyto skutečnosti a přes to, že texty Pražského pantheonu byly kontrolovány z hlediska faktické správnosti, nejde o vědecky recenzované texty (peer-review) a je tím pádem třeba jisté obezřetnosti při využívání Pražského pantheonu coby primárního pramene.

Vzor citace

GARDELKA, Jaroslav. Mikoláš Aleš. Pražský pantheon [online]. Praha, 2020 [cit. 2021-01-05]. Dostupné z: https://prazskypantheon.cz/index.php?title=Mikoláš_Aleš

(předvyplněný formulář na stránkách Citace PRO)

Příbuzné projekty