Benito Juárez

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mexický indiánský politik a prezident. Vedl boj za osvobození své země ze španělské a katolické poroby. Vyhlásil „Zákony reformy“ země, v nichž navrhl odluku církve od státu. Řídil odpor proti intervenci Britů, Španělů a Francouzů.
„Mír je respektování práva druhého.“
— B. Juárez
Benito Juarez Presidente.jpg
Narození a úmrtí
  • 21. 3. 1806 (San Pablo Guelatao)
  • 18. 7. 1872 (Mexiko)
Památníky
Odkazy

Byl z indiánské rodiny, z níž zemřeli všichni, kromě tříletého Benita a starší sestry, jež sloužila v městečku Oaxaca, 60 km od rodiště. Strýc naučil Benita číst při práci na poli a ve třinácti se chlapec vydal za sestrou. Obchodník Mara rozpoznal v Benitovi nadání, proto jej zavedl do františkánského alumnátu (kněžské učiliště), v němž katolická církev připravovala své budoucí kněze. Benito si mezi bělošskými žáky vytrpěl hodně ústrků, proto uprchl a vzali jej mezi sebe ti, co zažíhali plamínky protišpanělského odporu v zemi.

Touha po poznání v něm byla tak silná, že se v patnácti do kněžského semináře vrátil. Jenže zakrátko se dozvěděl, že na jihu začala osvobozenecká bitva proti španělským kolonizátorům. Vedl ji mladý Bolívar, vzdělaný a bohatý kreolský potomek. Evropští Španělé těmito lidmi pohrdali. V roce 1824 se ve Španělsku zvedla občanská válka. To byla výzva k osvobozovacímu boji kreolů i černochů proti kolonialistům a Bolívarovo vojsko se střetlo se Španěly u Ayacuchy. Zvítězilo, a to byl počátek osvobozovacího boje.

Bolívarova osvobozenecká armáda se vydala napříč Střední Amerikou a její zásluhou se stalo republikou i Mexiko. Bolívar nebyl vůdce z lidu, byl synem bohatého kreolského plantážníka, vzdělaný a statečný člověk, který bojoval v protišpanělském odboji a důkladně se na odboj připravil teoreticky i ze zkušenosti odporu Severní Ameriky proti Britům.

Juáreze už nikdo v semináři neudržel. Přidal se k politickému hnutí liberálů, kteří měli v programu učinit řízení země „res publica“, čili věcí veřejnou. Skončila španělská katolická diktatura a v roce 1827 se jednadvaceiletému Juarézovi otevřela v rodné zemi cesta ke studiu občanskému. Začal studovat na Institutu věd a umění.

V roce 1831 si indiánský sirota vysloužil jeden z prvních univerzitních diplomů pro barevné, čili stal se právníkem. Praktikoval v advokátní kanceláři a udělal si mnohokrát renomé v obhajobách obecních i soukromých záležitostí soukmenovců. Oaxačtí, kteří si vážili jeho bystrosti, si jej zvolili za svého zástupce do městské rady, což byl první krok bývalého negramotného Indiána do velké politiky.

Jenže politika je nevyzpytatelná oblast nejrůznějších lidských i nelidských zájmů. Juárez byl otřesen vraždou liberálního předsedy vlády Vincenta Guerrera, kterého reakce v zemi svrhla a popravila. První demokratický politik Mexika padl pod gilotinou těch, kteří začali obnovovat staré poměry.

V tom čase prudkých srážek levé křídlo liberální strany, čili „puros“ (čistí), delegovalo Juáreze do soudního dvora. Jenže v Mexiku se znovu ujala moci nejreakčnější klika v čele s generálem Santa Annou. Juárez už měl v zemi dobré renomé, zejména mu důvěřovali Indiáni, pro něž se stal symbolem svobody. Obhajoval soukmenovce u soudu ve sporech o existenční podmínky. Stával se poprávu jakýmsi „advokátem chudých“.

Politika v zemi se vlnila střídáním vlád pokrokových liberálů a politické reakce generála Santa Anny. Za vlády liberálů povolali Juaréze do křesla tajemníka vlády a JUDr. Juárez se dostal postupně i do kongresu. Netrvalo dlouho a stal se zástupcem prokurátora nejvyššího soudu, jenže do Mexika vtrhli Američané a Juárez, jehož v Oaxace zvolili guvernérem, zaburcoval v kongresu: „Jsme svědky utrpení naší vlasti, které hrozí záhuba.“ Mexiko muselo v roce 1848 uzavřít s Američany mírovou smlouvou, jenže Američané Mexiku vzali Texas, Kalifornii a Nové Mexiko a učinili zemi na Americe závislou. V okleštěné a znovu Američany okupované zemi se dostal k moci reakční generál Santa Anna.

Juárez, který prosadil mnoho změn ve školství, zemědělství a v obchodě ve prospěch řadových občanů, byl málem zavražděn najatým vrahem. Pak jej zatkli a v roce 1853 za dohledu syna Santa Anny deportovali ze země do Jalapy a dne 9. 10. ho nalodili a odváželi do evropského vyhnanství. Juárez věznitelům v Havaně uprchl a se švagrem Marou, synem obchodníka, který mu ve třinácti pomohl, odjel tajně do USA. Ustavili v New Orleansu tajný „Revoluční výbor„, který připravoval svržení Santa Anny. Právě když vyhlašovali svůj osvobozovací plán Mexika pod názvem „Plán z Ayaly“, byl v USA zavražděn prezident Lincoln.

Rok po zavraždění amerického prezidenta se příslušníci „Revolučního výboru“ vrátili do Mexika a Juárez, který se staral o obnovu demokracie v zemi, se ve vládě v čele s Álvarezem ujal ministerské funkce. Svým prvním zákonem zrušil privilegované postavení církve v životě země a armády v soudnictví.

V roce 1857 zvolili Juáreze předsedou nejvyššího soudu a po roce se ujal prezidentského křesla, jehož sídlo bylo ve městě Veracruz. Dlouho promýšlel zákony, kterými by měla být jeho země proměněna v pokrokový demokratický stát. V roce 1859 je vydal pod názvem „Zákony reformy“, do nichž vtělil zákony, jež usměrnily to zlé a zvedly to dobré. Ze svého života věděl, co je dobré a zlé. Strhával okovy z mexické země tím, že navrhl odluku církve od státu a ustavil správu nad jejím obrovským majetkem.

Do hlavního města se prezident Juárez přestěhoval 11. 1. 1861. Práce na obnově země si vyžádaly mnoho prostředků, jež pak scházely vnitřnímu a zahraničnímu obchodu. Dojednával se odklad dluhů, jenže Velká Británie, Španělsko a Francie uzavřely dohodu, že si vynutí dluh násilím. V roce 1862 vtrhli do Mexika Španělé s Brity, vynutili si záruky splácení dluhů a odtáhli. Francouzi v zemi však zůstali a pokračovali až do prosince 1865 v boji s mexickou vládou.

Juárez byl v roce 1871 znovu zvolen prezidentem, ale seděl v prezidentském křesle jenom do půlnoci 19. 7. 1872, kdy jej uprostřed práce zastihla smrt. Statisíce lidí provázely 23. 7. jeho rakev.

Rakousko, jež chtělo v Mexiku dosadit svého císaře, želí dodnes smrti člena habsburského rodu, který se chtěl v Mexiku ujmout vlády a zaplatil za to životem. Juárez, jemuž jeho země postavila velký památník, je dodnes znevažován monarchisty. Mexiko je svobodné a Juárez se stal mexickým Bolívarem, který prokázal nezbytnost lidské rovnosti a velikost génia v lidech všech barev bez rozdílů.

Našli jste na stránce nedostatek nebo chybu?
Vytvořte si účet a editujte či diskutujte jako na Wikipedii!