Jan Želivský

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Český kazatel doby husitské, charismatický vůdce. Vedl lid k Novoměstské radnici, kde 30. července 1419 proběhla tzv. 1. pražská defenestrace. Vůdce vojsk proti křižákům. Dne 9. března 1422 byl zlákán do Staroměstské radnice a tajně katolíky popraven.
„Tento svět se podobá moři, je falešný, trpký a smrdutý. A tak jako velká ryba pohlcuje malé, tak požírá boháč chudé.“
— Jan Želivský v kázání
Zelivsky1.JPG
Narození a úmrtí
  • 1380 (Humpolec)
  • 9. 3. 1422 (Praha)
Památníky
  • Staroměstská radnice; PD s bystou, K. Lidický 1960
  • Pohřben v kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
Odkazy

V neděli 8. března 1422 odpoledne přišli dva staroměstští konšelé za kazatelem Janem Želivským se vzkazem, aby přišel na Staroměstskou radnici. Dostavil se s několika stoupenci až nazítří. Konšelé s ním zprvu rozprávěli, ale pak se zprudka rozletěly dveře síně a vtrhl rychtář s biřici: „Stuojte! Zjímáni jste!“

Na radničním dvoře zůstalo ležet 17 bezhlavých těl a krev tekla pod vraty až na náměstí. Jan je mrtev, šturmovaly zvony u Panny Marie Sněžné, divoce a žalostně. Novoměstský lid se valil na Staroměstský rynek, vyrazil radniční portál a když spatřil v kalužích krve svého miláčka Jana s jeho druhy, začala krvavá msta.

Jan do Prahy přišel kolem roku 1415 z premonstrátského kláštera v Želivě. Byl velmi vzdělaný, výřečný, odvážný, nesmírně ctil názory M. Matěje z Janova, jednoho z prvních kritiků nešvarů v katolické církvi. Vyznával valdenství. Církev ho však prohlásila za kacířství. Janovi byla mravní přikázání Bible normou života.

Vyhradili mu kazatelnu v kostele P. M. Sněžné na Novém Městě. Ohnivý řečník v apokalyptických příměrech burcoval mravní svědomí posluchačů, kterých přibývalo: „Ten, kdo miluje Boha, se pro něho vystaví v nebezpečí, když vidí, že se proti němu dějí nepravosti,“ volal z kazatelny.

Král Václav IV. dosadil na Staroměstskou radnice katolické konšely a navíc jim ponechal vládu nad všemi kostely. Ti okamžitě kališníkům zakázali prosebná procesí a všemožně omezovali jejich náboženská práva. Želivský z kazatelny Panny Marie Sněžné bouřil, že bohatí konšelé jsou lupiči, zloději a povaleči na radnici.

V neděli 30. července 1419 se vydal od Panny Marie Sněžné k Nové radnici na Dobytčím trhu obrovský průvod lidí, který vedl Želivský. Průvod zamířil k Novoměstské radnici. Mluvčí žádali katolické konšely, aby okamžitě propustili vězněné kališníky. Jenže ti začali na dav házet z radnice kameny. Spoléhali na pomoc králova vojska. Jeden z kamenů zranil Želivského. Když lidé spatřili svého miláčka v krvi, vyvalili vrata radnice a vyházeli konšely z oken. Tak české dějiny zaznamenaly „1. pražskou defenestraci“.

Král Václav IV., který byl právě na Novém hradě u Kunratic, se rozlítil až k smrti, když mu někdo řekl, že byl v davu spatřen i jeho bývalý voják Jan Žižka.

Dav chudého lidu ovládl Nové Město, jenže zanedlouho na Prahu přitáhl s křižáckým vojskem „drak ryšavý“, jak přezdíval krále Zikmunda Želivský. Jenže v Praze se objevila i vojska kališníků, vedena jednookým Žižkou. V Praze na Vítkově se 14. července 1420 strhla první historická bitva Žižkova vojska se Zikmundovo křižáky. Zikmund byl poražen a Žižka jej zahnal z Prahy. Želivský u P. M. Sněžné vášnivě kázal proti Zikmundovi: „Ještěru hroznému, červenému, sedmihlavému.“ Volal lidi do boje proti cizákům a sám se postavil do čela vojsk u Duchcova, Mostu a Žatce.

V Praze se radnice dostala do rukou bohatých měšťanů. Želivský od své biblické pravdy nikdy neustoupil. Na věži P. M. Sněžné zněly zvony, jimiž byli svoláváni věrní biblické pravdy. Z kazatelny do řad věřících padala apokalyptická slova o zrádnosti pánů. Želivský dosadil za nového hejtmana táboritu Jana Hvězdu z Vícemilic a spolu s ním Prahu znovu ovládl.

Avšak volba na radnici v únoru 1422 stmelila bohaté, bez rozdílu vyznání, a na křesla konšelů dosedla liberální strana. Konšelé vystrašeni chudinou, odvolali hejtmana Jana Hvězdu a na jeho místo dosadila Haška z Valdštejna. Dva týdny na to, pozvali konšelé na Staroměstskou radnici k jednání Želivského. Pak už tekla krev pod radničními vraty. Plačící lid si odnášel do kostela Panny Marie Sněžné Želivského mrtvé tělo. Lid se ještě dlouho mstil za popravu svého vůdce.

Z myšlenek ohnivého kazatele zbyly jenom písemné drobty. Dlouho se však ozývala jeho velkolepá píseň: „Povstaň, povstaň veliké město pražské.“

Našli jste na stránce nedostatek nebo chybu?
Vytvořte si účet a editujte či diskutujte jako na Wikipedii!