Joseph Stepling

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Český hvězdář, matematik, fyzik. Založil pražskou hvězdárnu na věži v Klementinu a vybavil ji přístroji. Určil astronomickou polohu Prahy, zavedl od roku 1775 pravidelná meteorologická pozorování, vypočetl vzdálenost observatoře od Paříže a základního poledníku. Z díla: „Demonstrace Euclidovské algebry“, „Úplné zatmění pozorované v Praze 1748“ aj.
JosephSteplingBalzer.jpg
Narození a úmrtí
  • 29. 6. 1716 (Řezno)
  • 11. 7. 1778 (Praha)
Památníky
  • Klementinum, nádvoří; Pomník s putti, urnou a dalekohledem, Ignác Platzer 1778 (podle návrhu malíře Quirina Jahna)
  • Pohřben v kostele sv. Salvatora
Odkazy

Roku 1748 mu bylo uloženo, aby veřejně učil aristotelskou filosofii. Tuto stolici na univerzitě však nepřijal s odůvodněním, že jako čestný muž nehodlá jiným vnucovat nauku, kterou si sám oškliví. Naproti tomu žádal o svolení, aby mohl své spolubratry vyučovat v matematice a experimentální fyzice. Stepling se tedy stal prvním učitelem experimentální fyziky, ale jedině pro jezuity, napsal mladší Steplingův současník, historik F. M. Pelcl.

Byl to člověk tělesně slaboučký, ale nesmírně hlubokého myšlení a ryzího charakteru. Odmítl oficiální aristotelovskou scholastiku jezuitů, třebaže byl jezuity vychován. Přestože si to jeho představení uvědomovali, respektovali jeho genialitu, byli k němu shovívaví. Stepling chápal pohyb planet v souladu s Newtonovými zákony.

Marie Terezie si jej tak vážila, že mu dala postavit ve dvoře Klementina pomník. Po zrušení jezuitů (1773) mohl jenom on dále přednášet na univerzitě, ostatní museli odejít. Steplingovým žákem byl prof. Stanislav Vydra, matematik známý z Jiráskova románu F. L. Věk, a ten napsal první Steplingův životopis.

Stepling nepoznal otce, protože zemřel hned po jeho narození. Byl sekretářem císařského vyslanectví v Řezně. Matka se jako Češka vrátila do Prahy a svěřila syna do výchovy jezuitům. Šestnáctiletý matematický samouk 28. března 1733 vypočetl čas zatmění měsíce a udivil tím vědce. Podle pravidel mnišského řádu jej poslali na filosofii do Olomouce. Teologii studoval v Praze a v Jičíně.

V roce 1748 mu Grimm, jeho představený v Klementinu, předal dopis z berlínské Akademie věd, v němž žádali o jeho údaje z pozorování zatmění měsíce. A téhož roku mu v Berlíně otiskli práci, která byla první prací o pražské observatoři, s názvem: „Pozorování úplného zatmění měsíce v Praze 8. srpna 1748“. Požádali ho také o spolupráci.

Stepling proměnil věž Klementina na observatoř a do roku 1751 ji vybavil přístroji. Když observatoř v roce 1777 předával nástupci prof. Františku Zenoovi, měla 20 přístrojů. Za jejich nákup utratil celé svoje věno, 4 tisíce zlatých. Od stavů obdržel 400 zlatých, ale od jezuitů neobdržel nic. V letech 1759-1761 spolupracoval s vídeňským astronomem Hellerem při zatmění Jupiterových měsíců. Vypočetl, že klementinská hvězdárna leží na 50. stupni 5´ l9´´ severní šířky a 14 stupních 25´ 17´´ východní délky od Greenwiche.

V roce 1775 už pražská hvězdárna měla pro vědecké zkoumání kvalitní vybavení. Právě od tohoto roku hvězdárna zavedla a zapisovala meteorologická pozorování: teploty vzduchu, vodní srážky, barometrického tlaku, síly a směru větru, oblačnosti i délky slunečního svitu. Pozorování, z jehož záznamů se dodnes vychází, má tudíž základy v Steplingově práci už z let 1750-56.

Steplingovy pokusy byly velmi atraktivní. Demonstroval v Klementinu např. vedení elektřiny pomocí cca 800 m dlouhého řetězu, který procházel chodbami Klementina a na cihlové podlaze observatoře leželo lano napříč místností, jež vymezovalo pražský poledník. Byl to Stepling, kdo přivedl studenty k heliocentrickému chápání vesmíru, a potřeba dodat, že v tom čase to byl čin výjimečný.

Stepling měl blízko k lidem, jakým byl G. Swieten u dvora císařovny. Tito lidé se postarali, aby se už na školách přestala vyučovat aristotelovská scholastika. Steplingovi byl rovněž blízký vynikající přírodovědec Ignát Born, vůdčí duch zednářských osvícenců v Čechách, který Steplingovi otiskl 14 vědeckých prací v „Pojednáních soukromé společnosti v Čechách“. V roce 1776 Stepling zveřejnil studii „Určení zeměpisné délky Prahy“, kde udal výpočty vzdálenosti klementinské observatoře od Paříže a od základního poledníku.

Geniální matematik byl rovněž experimentálním fyzikem a ke svým výzkumům vytvořil rtuťový teploměr. Těch Steplingových objevů byla řada a generace po něm je už považují za obecně dané, aniž si vzpomenou, že pochází z klementické věže, čouhající dodnes jako výčnělek z rozsáhlého areálu Klementina.

U Steplingovy rakve stáli v úctě jeho žáci J. Dobrovský, F. M. Pelcl a prof. S. Vrba, jeho žák a důvěrný přítel, který pronesl nad rakví smuteční rozloučení.

Našli jste na stránce nedostatek nebo chybu?
Vytvořte si účet a editujte či diskutujte jako na Wikipedii!